Všeobecně přijímaná představa o tom, jak se z člověka-sběrače stala urbanizovaná sociální bytost s komplikovanou hierarchií, se obecně zakládá na tom, že prvním a nejvýznamnějším krokem byl přechod k farmaření. Až donedávna antropologové věřili, že města a farmy začaly vznikat zhruba před 9000 lety na Blízkém východě a u Středozemního moře, a to právě s tím, že se začaly sdružovat farmářské kolonie a bezpečí městských zdí bylo najednou žádoucí. Tým výzkumníků ale naznačil, že by to mohlo být docela jinak.
V článku publikovaným ve vědeckém deníku Nature Plants archeolog z Max Planck Institute Patrick Roberts se svými kolegy vysvětluje, že města a farmy jsou mnohem starší, než si myslíme. Podle jeho týmu existují důkazy, že civilizace, jak ji známe, mohla vzniknout spíše okolo rovníku a přímo v tropických lesích, nikoliv na Blízkém východě. Archeologové se totiž po celá staletí domnívali, alespoň jak vysvětluje nová studie, že prastaré civilizace zkrátka nemohly žít v tropických džunglích, neboť prostředí bylo zkrátka příliš drsné a nepříznivé pro vznik civilizace. Výsledkem tohoto myšlení odvrátili zrak od tropických lesů a logicky se zaměřili na Blízký východ, kde máme přímé důkazy, že se sběrači a lovci usadili a začali v extrémně výhodných podmínkách u řek Eufrat a Tigris, případně v okolí řeky Nilu a budoucích pyramid.
Patrick Roberts a jeho tým ale, pomocí různých technik od genetického testování lesních ekosystémů, analýzy izotopů v lidských zubech po analýzu půdy, zjistil, že kořeny usazování se a farmaření sahají u lidské rasy o hodně hlouběji do historie než 9000 let. Kdybychom vycházeli z toho, co tvrdí Robertsův výzkum, tak už před 35 000 lety si lidé osvojili jednoduchou, ale klíčovou praktiku vypalování lesů. Lidé také míchali půdu speciálně za účelem pěstování rostlin, a dokonce vysoušeli bažiny za stejným účelem, také domestikovali zvířata, jako jsou slepice, a sklízeli rostliny jako sladké brambory, taro, chilli papriky, černý pepř, mango či banány.
Archeolog Damian Evans z École Française d’Extrême-Orient, francouzské školy asijských studií, a spoluautor mezinárodního vědeckého týdeníku Nature, prohlásil, že po nedávné konferenci, v níž se sešli výzkumníci z celého světa, začali nacházet pro tuto teorii globální vzorec. Velice podobné důkazy pro pravěké „farmaření“ totiž nalezli nejenom v rovníkové Africe, ale také na jihu, jihovýchodě Asie a v Melanésii, ačkoliv se nejedná o farmaření v plném slova smyslu, spíše jakési protofarmaření, neboť se nejednalo přímo o pěstování rostlin jako v pozdějších civilizacích v Egyptě či Mezopotámii, ale spíše o kultivaci rostlin a pálení lesů. Ve stejných regionech lidé o hodně později začali budovat takzvaná „zahradní města“, kde žili v malých společnostech o nízké hustotě zalidnění, obklopeni kultivovanou krajinou.
Roberts a jeho kolegové se ale nezabývají pouze tím, kde lidská města začala. Mnohem důležitější je jejich zpochybnění současných představ o „neolitické revoluci“, tedy že se proměna lidského životního stylu odehrála před pár tisíci lety. „V tropických oblastech neexistuje žádná jasná hranice, kdy se z nomádů stali farmáři. Když lidé poprvé dorazili do jižní Asie, na jihovýchod a dále, strávili tisíciletí přizpůsobováním se místním tropům, a přizpůsobovali okolní prostředí svým potřebám,“ řekl Roberts.
Výzkumy se samozřejmě mohou mýlit. I tak je ale zřejmé, že hluboká historie lidstva bude dosti jiná, než se tvrdí v učebnicích a než obecná představa, že lidé byli dlouhou dobu jen o něco bystřejší opice a teprve nedávno si vzpomněli, že by mohli postavit pár bank a kasáren. Každým rokem se totiž objevují nové a nové důkazy, že lidé byli lidmi dříve, než by se čekalo, a kdejaká civilizace prošla světem a nám se ji ještě nepodařilo odkrýt nebo pochopit.
