Lidé farmařili už před 35 000 lety. Tedy daleko dřív, než se myslelo. Podle nového výzkumu je lidská civilizace mnohem starší

Všeobecně přijímaná představa o tom, jak se z člověka-sběrače stala urbanizovaná sociální bytost s komplikovanou hierarchií, se obecně zakládá na tom, že prvním a nejvýznamnějším krokem byl přechod k farmaření. Až donedávna antropologové věřili, že města a farmy začaly vznikat zhruba před 9000 lety na Blízkém východě a u Středozemního moře, a to právě s tím, že se začaly sdružovat farmářské kolonie a bezpečí městských zdí bylo najednou žádoucí. Tým výzkumníků ale naznačil, že by to mohlo být docela jinak.

V článku publikovaným ve vědeckém deníku Nature Plants archeolog z Max Planck Institute Patrick Roberts se svými kolegy vysvětluje, že města a farmy jsou mnohem starší, než si myslíme. Podle jeho týmu existují důkazy, že civilizace, jak ji známe, mohla vzniknout spíše okolo rovníku a přímo v tropických lesích, nikoliv na Blízkém východě. Archeologové se totiž po celá staletí domnívali, alespoň jak vysvětluje nová studie, že prastaré civilizace zkrátka nemohly žít v tropických džunglích, neboť prostředí bylo zkrátka příliš drsné a nepříznivé pro vznik civilizace. Výsledkem tohoto myšlení odvrátili zrak od tropických lesů a logicky se zaměřili na Blízký východ, kde máme přímé důkazy, že se sběrači a lovci usadili a začali v extrémně výhodných podmínkách u řek Eufrat a Tigris, případně v okolí řeky Nilu a budoucích pyramid.

Patrick Roberts a jeho tým ale, pomocí různých technik od genetického testování lesních ekosystémů, analýzy izotopů v lidských zubech po analýzu půdy, zjistil, že kořeny usazování se a farmaření sahají u lidské rasy o hodně hlouběji do historie než 9000 let. Kdybychom vycházeli z toho, co tvrdí Robertsův výzkum, tak už před 35 000 lety si lidé osvojili jednoduchou, ale klíčovou praktiku vypalování lesů. Lidé také míchali půdu speciálně za účelem pěstování rostlin, a dokonce vysoušeli bažiny za stejným účelem, také domestikovali zvířata, jako jsou slepice, a sklízeli rostliny jako sladké brambory, taro, chilli papriky, černý pepř, mango či banány.

Archeolog Damian Evans z École Française d’Extrême-Orient, francouzské školy asijských studií, a spoluautor mezinárodního vědeckého týdeníku Nature, prohlásil, že po nedávné konferenci, v níž se sešli výzkumníci z celého světa, začali nacházet pro tuto teorii globální vzorec. Velice podobné důkazy pro pravěké „farmaření“ totiž nalezli nejenom v rovníkové Africe, ale také na jihu, jihovýchodě Asie a v Melanésii, ačkoliv se nejedná o farmaření v plném slova smyslu, spíše jakési protofarmaření, neboť se nejednalo přímo o pěstování rostlin jako v pozdějších civilizacích v Egyptě či Mezopotámii, ale spíše o kultivaci rostlin a pálení lesů. Ve stejných regionech lidé o hodně později začali budovat takzvaná „zahradní města“, kde žili v malých společnostech o nízké hustotě zalidnění, obklopeni kultivovanou krajinou.

Roberts a jeho kolegové se ale nezabývají pouze tím, kde lidská města začala. Mnohem důležitější je jejich zpochybnění současných představ o „neolitické revoluci“, tedy že se proměna lidského životního stylu odehrála před pár tisíci lety. „V tropických oblastech neexistuje žádná jasná hranice, kdy se z nomádů stali farmáři. Když lidé poprvé dorazili do jižní Asie, na jihovýchod a dále, strávili tisíciletí přizpůsobováním se místním tropům, a přizpůsobovali okolní prostředí svým potřebám,“ řekl Roberts.

Výzkumy se samozřejmě mohou mýlit. I tak je ale zřejmé, že hluboká historie lidstva bude dosti jiná, než se tvrdí v učebnicích a než obecná představa, že lidé byli dlouhou dobu jen o něco bystřejší opice a teprve nedávno si vzpomněli, že by mohli postavit pár bank a kasáren. Každým rokem se totiž objevují nové a nové důkazy, že lidé byli lidmi dříve, než by se čekalo, a kdejaká civilizace prošla světem a nám se ji ještě nepodařilo odkrýt nebo pochopit.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroj: https://arstechnica.com/science/2017/08/evidence-that-humans-had-farms-30000-years-earlier-than-previously-thought/

Diskuze
Sdílejte článek na sociálních sítí: