Když jednoho podzimního dne tisíce obyvatel čínského města Fo-šan, které leží v deltě Perlové řeky v provincii Kaung-tung, vzhlédly k nebi, strnuly v němém úžasu. V oblacích nad sebou totiž spatřily další město, které z nich vystupovalo, a Fo-šan to opravdu nebyl.
Kdyby tohle někomu vyprávěli, třeba po návratu z práce, mohli by být znepokojenými příbuznými posláni do léčebny, barmanem na záchytku nebo by se stali terčem posměchu či kritiky stran nejapného žertování.
Vědomi si tohoto rizika však využili toho, že žijeme v době chytrých telefonů, a mnozí z nich tento úkaz natočili na video. Záběry vzbudily hojné pozdvižení, ale jak už to v podobných případech, kdy lidi něčemu nerozumí, bývá, vyrojily se spekulace o tom, že video je zfalšované.
Jenže právě tuto variantu můžeme směle vyloučit hned jako první – překvapivý jev sledovaly statisíce obyvatel milionového města.
A tak záběry odvysílala i čínská televize, napsala o nich světová média – a tím to zhaslo. A to přesto, že něco podobného bylo spatřeno již několikrát, nad Čínou, ale i nad Velkou Británií nebo Kalifornií.
Jedním z vysvětlení médií, tím nejjednodušším hned po zfalšování videa, byla fata morgana neboli „optické zákony“. Agentury, od nichž toto vysvětlení přebraly například i Novinky.cz, kde vyskočil článek o létajícím městě samozřejmě mezi nejčtenější, psaly zhruba toto: „Je to optická iluze vznikající teplotní inverzí, kdy teplota vzduchu v některé z dolních vrstev atmosféry stoupá, nikoli klesá. Když pak světlo narazí na hranici mezi dvěma vrstvami vzduchu s rozdílnými teplotami, je odkloněno a směrem k pozorovateli putuje pod jiným úhlem. Pokud se světlo odrazí nad úrovní pozorovatele, může se nad obzorem stejně jako v Číně odrazit vzdálený předmět za obzorem, který by jinak nebylo možné pozorovat. V tomto případě mrakodrapy.“ Které reálné město se na obloze odrazilo, agentury raději nezmiňují.
Samozřejmě, protože teorie o fata morganě kulhá na všechny čtyři nohy. Fata morgana je optický jev, kdy se vytvoří vrstvy vzduchu o různé teplotě, na jejichž rozhraní dojde k totálnímu odrazu světla, a vrstva se pak chová jako duté zrcadlo, čímž většinou dojde k deformaci vzniklého obrazu, například jeho zvětšení či obrácení. Takové podmínky vznikají při teplotní inverzi nebo při pěkném počasí nad studeným mořem či ledovou plání, ale i v poušti nebo nad rozpálenou silnicí, která se pak zdá jako mokrá. Známá jsou například vyprávění námořníků, kteří viděli lodě vznášející se nad hladinou a někdy plující vzhůru nohama.
Průvodním projevem tohoto optického klamu je ale také chvění vzduchu. Ve Fo-šanu šlo ale o jev, jenž byl podle pozorovatelů tak reálný, jako by stály budovy na neviditelné hoře, zkrátka obraz „jako vytesaný z kamene“. Mezi plujícími mraky se zjevily obrovské siluety mrakodrapů, kde jsou dokonale rozpoznatelné střechy domů, okna a stíny zdí, navíc příliš velké na to, aby šlo jen o odraz vzdáleného existujícího objektu.
Fata morgany rovněž bývají vidět v dáli na horizontu, nikoli tak vysoko jako v Číně a tak obrovské.
Pokud to ale nebyl „fake“, jako že nebyl, ani fata morgana, která odporuje přírodním zákonům, čínskému počasí i smogu, nemluvě o velikosti pozorovaného jevu i faktu, že jej v jinou dobu o pár dní později zaznamenali i v sousední provincii Ťiang-si, co to tedy u všech rohatých bylo?
Problém samozřejmě je, že mainstreamová média si s věrohodností svých zpráv a teorií hlavu zjevně nelámou, jak je již dlouho zřejmé, a tak se nad létajícím městem uzavřela voda (nebo spíš nebe?) a můžeme předstírat, že se nic nestalo. Ptát se odborníků, vědců s upřímným zájmem o věc (často nemeainstreamových, například kvantových fyziků), esoteriků či vysoce postavených lidí, kteří by této „záhadě“ mohli přijít na kloub, by bylo příliš nebezpečné – jednak úkolem hlavních médií rozhodně není informovat lidi o tom, co by měli vědět, jednak jak by to vypadalo a s autoritou našich vládců dopadlo, kdyby se lid zajímal o to, proč mu nad hlavou létají města?
A tak jediný, kdo se nebál o nezvyklé události ve Fo-šanu aspoň otevřeně mluvit, byla média alternativní, která jsou často posměšně označována jako „konspirační“ – a to i v případě, že pouze suplují funkci zoufale špatných médií hlavních, jež dokážou bohorovně ignorovat vojáky NATO v Iráku a Sýrii i města na nebi.
Jednou z nejčastěji zmiňovaných alternativních teorií byl takzvaný Modrý paprsek neboli Blue Beam. Tento projekt má být založen na technologii vytváření rozměrných audiovizuálních obrazů a jeho uskutečněním byla údajně pověřena NASA. Cíl? Manipulovat myšlení lidí a připravit je na příchod Nového světového řádu.
Jako první na tento projekt upozornil v roce 1994 kanadský investigativní novinář Serge Monast? Blázen a konspirační teoretik? Možná. Ale úřady ho šikanovaly tak mocně, až zemřel na infarkt, ačkoli nebyl kardiak a bylo mu teprve padesát jedna let. čistě náhodou den poté, co strávil noc v policejní cele.
V projektu Blue Beam se obloha použije jako gigantická obrazovka, na níž mají být promítány holografické obrazy a vytvářet souvislé děje, pomocí projekce laserových paprsků v prostorovém uspořádání. Pokud by se tedy v případě Fo-šanu opravdu jednalo o hologram, pak by musely být součástí promítání i mraky, protože ty částečně zakrývaly budovy, tedy pluly jakoby před nimi.
Další zmiňovanou variantou je nahlédnutí do paralelního vesmíru. Ačkoli se teorie o paralelních vesmírech mohou zdát někomu možná až přitažené za vlasy, již delší dobu je zkoumají i „seriózní“ vědci. Ve studii z roku 2014 například Michael Hall z Griffithovy univerzity a jeho tým přišel s kvantovou teorií postavenou na interakci mezi paralelními vesmíry.
Jako jiné vysvětlení by mohl obstát i nějaký druh „chyby v matrixu“; v tomto případě bychom se ale museli omezit na konstatování, že ovšem o fungování našeho světa coby lidstvo dosud skoro nic nevíme, i když se tváříme, že víme všechno.
Šifra by samozřejmě ráda věděla, proč nad Čínou „plulo“ město, a ze všeho nejvíc ji štve, že místo abychom poznávali život a vesmír a investovali své zdroje tímto směrem, ničíme planetu a válčíme o peníze a ropu, přičemž nerozumíme ani sami sobě.
Při promýšlení všech možných teorií a vysvětlení existence nebeského města napadla Šifru ještě jedna možnost, zatím nezmiňovaná: Co když je to nakonec ještě jednodušší a město je skutečné, pouze funguje na jiné bázi reality, na kterou zatím nestačí úroveň našeho vědomí? Anebo možná nemusí jít o město jako takové, ale co třeba „loď“ ve tvaru města?
Jestli to zní bláznivě, prosím, ale může být jakékoli vysvětlení toho, co se stalo, pro náš zakrnělý mozek, který využíváme jen na 10 procent, bláznivější než samotný fakt, že se nad Čínou objevilo obrovské město? Jen o tom chvilku přemýšlejte.
No řekněte, nebylo by krásné, kdybychom všichni hledali odpovědi na podobné otázky, snažili se dobrat pravdy a svobodně o tom rozprávěli doma, v médiích i v práci bez rizika, že budeme nějak nálepkováni?
V této souvislosti by bylo dobré připomenout ještě jeden „paranormální“ příběh, který přinesl ruský server paranormal-news.ru. Když v roce 1988 letěl nad neobydlenou horskou krajinou chilský hlídkový letoun a pilot pod sebou najednou spatřil obrovské město plné světel, domníval se, že vybočil z kursu a že jde o Antofagastu, velký přístav na severu Chile. Spojil se proto s letovým střediskem, ale dispečer ho ujistil, že letí správným směrem a že pod ním žádné město být nemůže. Mnohem horší zážitek čekal posádku za pár vteřin. Podivné město se zdvihlo z místa, nabralo rychlost a odlétlo někam severozápadním směrem. Jeho světla se po chvilce slila ve velkou zářivou skvrnu, která zmizela v oblacích.
Něco podobného zaregistrovala nad Andami v roce 1996 i další posádka. A o pár let později se v amerických médiích objevila zpráva, která popisovala stejný případ z roku 2006. Záhadné město viděla i posádka soukromého letadla, které letělo z Kolumbie do Polynésie. V oblasti Galapág letoun prolétal hustou oblačností. „Zničehonic se pod námi objevila obří svítící skvrna,“ uvedli členové posádky. „Zjistili jsme, že jde o velké město zalité světlem. V cárech oblaků jsme viděli moderní domy, stovky svítících oken a zářivých světel lemujících obrovské rovnoběžné bulváry. Na ulicích byla vidět auta, ale nad ulicemi a domy byly vidět také nějaké létající stroje. Město se velmi podobalo pozemskému, ale nebylo z našeho světa. Pozorovali jsme ho více než minutu. Pak se vzneslo a odplulo pryč, zhruba rychlostí 30 až 35 km/h. Viditelnost sice nebyla úplně nejlepší, dost nám vadila oblačnost, ale udělali jsme několik snímků.“
Můžeme se i nadále tvářit, jak jsme vyspělá civilizace a kolik toho víme. Nebo si přiznat, že to tak není. Ale i kdyby „to“ nad městem Fo-šan byla nakonec nějaká fata morgana – jakkoli to zní nepravděpodobně – je moudré takové věci ignorovat, bagatelizovat či zjednodušovat slovy „je to prostě optický klam, protože jsme vám to řekli, a basta“, namísto toho, abychom se snažili věci poctivě zkoumat, snažit se je objasnit a klást ty správné otázky?
