Tyrannosaurus rex, který ve slavném Spielbergově Jurském parku závodí s terénním automobilem, přičemž má řidič co dělat, aby mu vůbec ujel, je podle studie vedené vědci z Univerzity v Manchesteru chiméra. Obří ještěr by podle nich při snaze vyvinout vysokou rychlost riskoval poškození či úplné zlomení kostí. Podle vědců byl proto spíše loudavý chodec nežli sprinter.

O tom, zda byl Tyrannosaurus rex skutečně tím největším lovcem a nejstrašnějším zabijákem v dinosauřím světě, nebo spíše mrchožroutem, kterému jeho velikost pomáhala v zastrašování menších konkurentů, se mezi paleontology vedou pře už dlouho. Nový pohled na věc se rozhodl přinést i William I. Sellers z manchesterské univerzity spolu s týmem různě specializovaných vědců z dvou dalších anglických a jedné americké univerzity.

Studie je podle Sellerse výjimečná v tom, že kombinuje dvě biomechanické metody dohromady. Jejich cílem bylo zjistit, jak velkou zátěž bylo tělo dinosaura schopné bez úhony zvládnout. Při sestavování modelu vycházeli z exempláře vykopaného v roce 1987 s názvem BHI 3033, přezdívaného též „Stan“. „Představili jsme nový přístup, který kombinuje dvě separátní biomechanické metody, a došli jsme k tomu, že rychlý běh by Tyrannosauru rexovi pravděpodobně způsobil zásadní poškození kostry,“ řekl Sillers. Slovy lajka by mu sprint zkrátka zlomil nohy.

Konkrétně vědci kombinovali metody kosterní analýzy (SSA), pomocí níž lze změřit síly mezi jednotlivými kosterními opěrnými prvky, a takzvané dynamické analýzy (MBDA), která se zaměřuje na hmotnost a sílu svalů. Dohromady se tak vědcům podařilo vytvořit údajně věrnou simulaci tyrannosauřího pohybu, do níž započítali nejrůznější faktory jako odolnost chrupavek, pevnost kostí či svalových úponů a podobně.

Výsledek studie? Sedmitunový Tyrannosaurus rex by mohl udělat maximálně pár rychlých kroků, a i tak by tím pravděpodobně riskoval zranění. Na rychlý běh či sprint můžeme podle vědců rovnou zapomenout. Výzkum se stává dalším příspěvkem do nekončící debaty, kterou paleontologové vedou už celá desetiletí. V minulosti se například někteří z nich domnívali, že Tyranosaurus rex může běžet rychlostí až 72 kilometrů v hodině, dnes už to vypadá, že něco takového je možné jen v Jurském parku.


Jurský park…

 

A realita podle vědců z Manchesteru… Byl Tyranosaurus rex rád, že vůbec šel?

Tyrannosaurus se tak o velký vzdálil od obrazu lovce k mrchožroutovi, zatím to však stále ještě není úplně jisté. Pro definitivní závěr a přesvědčení, že byl „obyčejným“ mrchožroutem, bychom museli prověřit, jak rychle uměla utíkat, potažmo chodit jeho kořist.

Navíc, jak už tomu ve vědě bývá, máme tu i studie, které tvrdí, že Tyrannosaurus mrchožrout být nemohl. V roce 2011 výzkumníci z Londýnské zoologické společnosti prohlásili, že by jako mrchožrout neměl šanci uspokojit nároky svého přibližně sedmitunového těla. Velké mršiny byly relativně vzácné a při jejich hledání by tyrannosaura dávno předhonily menší a hojnější druhy teropodních dinosaurů.

Lajkovi nezbývá než se spokojit s tím, že způsob obživy Tyrannosaura rexe zatím je a asi ještě nějakou dobu bude nejasný. Podobně jako mnoho dalšího z historie této planety.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Lukáš Marek, časopis Šifra

Zdroje: http://www.osel.cz/9477-tyrannosaurus-rex-nemohl-behat-byl-to-chodec.html, https://www.sciencealert.com/running-would-have-broken-an-adult-tyrannosaurus-rex-s-legs, http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/843655