Německo po druhé světové válce dostalo novou šanci. V roce 1953 se konala konference s názvem London Agreement on German External Debts, na které se znovuobnovenému státu odpustila většina dluhů.

Řecko, které tehdy patřilo k velkým věřitelům, se tehdy zachovalo překvapivě velkoryse, ačkoliv celou zemi zničili vojáci Wehrmachtu. Zdá se, že současný německý ministr financí Wolfgang Schäuble na to všechno zapomněl, protože i nadále spolu s bankami trvá na tvrdých úsporných opatřeních. To, že Atény se zavedením eura žily především z čerpání peněz, je dobře známé.

Dnes už se ani nikdo nikdo neptá, kdo komu konkrétně peníze půjčoval a hlavně proč se nikdo neptal, čím se bude ručit.

Je zřejmé, že Řecko bylo do dluhové pasti nalákáno německými poskytovateli finančních služeb, ačkoliv se vědělo, že země nebude nikdy schopná svoje dluhy splatit. Čím by je splatilo? Řecko není průmyslový stát jako Německo a žije převážně z cestovního ruchu.

Při bližším pohledu na případ silně zadluženého Řecka je vidět, jak němečtí politici ve službách průmyslu úmyslně ignorovali, když v Aténách použili vypůjčené miliardy eur na nákup německých produktů. Rozmach německé ekonomiky je také výsledkem laviny levných peněz v Řecku.

Aby se Řekové hospodářsky opět postavili na vlastní nohy, měli by jednoduše devalvovat svou vlastní měnu. To však není možné, protože žádná země v eurozóně nemůže suverénně rozhodovat nad jednotnou měnou. Proto se také stalo, že úsporný kurz Řecka zcela ochromil zbytek ekonomiky.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi přesahuje 60 % a postarala se o to, že lidé, kteří zemi mají ekonomicky postavit na nohy, odešli do jiných evropských zemí. Také do Německa, ve kterém vytvářejí tlak na trhu práce.

30 % Řeků žije bez jakéhokoli zdravotního pojištění, které se nedá zaplatit. Pacienti udělají takřka cokoliv, aby získali potřebné léky. Sanitky stojí na místě, protože benzin je příliš drahý.

V takové situaci ochrana životního prostředí pro lidi nestojí ani za zmínku, což má svoje následky. Město Katerini, které se nachází nedaleko Olympu, už nemá peníze na provozování skládky. Tehdy byla zřízena s německým know-how tak, aby nepředstavovala žádnou hrozbu pro lidské zdraví.

Zatímco skládka č. 1 byla do jisté míry ještě zajištěna, od doby, co na německém ministerstvu financí vládne Wolfgang Schäuble, se odpad vozí na nezajištěnou skládku č. 2. Z této skládky vytéká vysoce toxická odpadní voda, která teče do potoka a následně do moře. Dříve se tato odpadní voda shromažďovala a filtrovala v čisticím zařízení. Filtrační systémy byly z důvodů velkých nákladů vypnuty a nečinně reznou pod žhavým řeckým sluncem. Tady tiká ekologická časová bomba.

Prostřednictvím této toxické vody, pokud se to tak dá nazvat, se do spodních vod dostávají karcinogenní látky. Tím je ohrožen také cestovní ruch, hlavní zdroj příjmů v regionu. Kdo si zarezervuje dovolenou na pláži, může očekávat, že možná bude plavat v jedovatém kapalném odpadu. Moře se totiž nachází v bezprostřední blízkosti této nezajištěné skládky.

Existuje jednoduchý důvod, proč obec Katerini odpadky jednoduše vyklopí na volném prostranství. Obecní pokladny jsou tak prázdné, že poplatky za odpady používají na úplně jiné účely. Nemocnice nebo práce na silnici mají přednost. Kromě toho levicová vláda v červnu propustila z práce 10 000 pracovníků, kteří odpady sváželi.

Ušetřené peníze se používají na obsluhu úvěrů od německých finančních institucí. Pořádek musí být. Tedy v Německu. Tato politika doslova smrdí a je nepřátelská nejen vůči lidem, ale i celé planetě. Aneb za vším hledej peníze…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Běhůnek, homaterapie.cz

Zdroj: https://kenfm.de/oekologische-zeitbombe-in-griechenland/