Proč chce většina migrantů do Německa? A proč, po tolika letech chaosu a válek, které nejen Blízký východ zažívá, zrovna teď? Právě tato otázka je v současné migrační „krizi“, jež by se dala označit spíš jako invaze, snad ze všech nejzajímavější. Představte si člověka, který žije v místě, kde zuří válka, a tak se rozhodne utéct. Pokud může ještě něco prodat, zbaví se majetku a vyrazí na trnitou cestu. Miliony lidí už takto dávno dorazily do Turecka, Jordánska, Libanonu či Íránu, států, které sousedí s nejhoršími válečnými zónami. Velká část se snaží přežít v uprchlických táborech, kde je idylka samozřejmě nečeká. Ale pořád lepší než se nechat zabít. Dle ideálního scénáře mají někteří bohatší uprchlíci víc štěstí a podaří se jim sehnat práci a bydlení a pokusí se začít nový život.

V poslední době jsme však svědky něčeho zvláštního. Statisíce a miliony lidí se najednou rozhodly vydat na dalekou pouť do Evropy. Připlouvají do Řecka či Itálie a následně se přesouvají přes celý kontinent do své hlavní cílové destinace. Nelíbí se jim Maďarsko, Rakousko, ani Řecko, ani Itálie, ani Česko, téměř všichni chtějí do jediné země – Německa.

Regenračné centrum

Nejprve do Rakouska a pak hurá do Německa…

Kritici vyčítají Angele Merkelové, že to je proto, že jsou tam vysoké sociální dávky a že je k migrantům vstřícná. Všimli jste si ale, že tak začala mluvit až poté, kdy už se do její země valila statisícová vlna, kterou nešlo zastavit? Schválně, co by se asi stalo, kdyby německá kancléřka zakročila silou nebo vyhlásila, že zavírá hranice? Bylo by to mnohem horší a ještě by si vysloužila nadávky, hněv a narážky pramenící z nedávné nacistické minulosti Německa. Zakročí-li, bude zle, a nezakročí-li, tak taky – tomu se říká prekérní, nebo také neřešitelná situace.

Regenračné centrum

A tak jsme svědky těžko uvěřitelných scén, kdy skvěle oblečení a dolary, tablety a iPhony zásobení muži, kterých je mezi migranty podle OSN kolem 75 procent (dle jiných zdrojů i 90 procent), drsně bojují s maďarskou policií, křičí, že Maďarsko je fuj a že jedině „Germany“, mlátí se tyčemi, demolují uprchlické tábory a znásilňují jako o život. V Německu roste panika a sjezdy z dálnic jsou obšancované policií, která kontroluje každičký vůz. Pomůže to? Těžko. A to se hlavní uprchlické vlny teprve čekají.

Ve stejné době ruská armáda vyhlásila válku Islámskému státu a vstoupila oficiálně do bojů v Sýrii, kde se již přes čtyři roky snaží Spojené státy americké svrhnout tamějšího prezidenta, k čemuž neváhají využít jakýchkoli prostředků – ideálně pak staré dobré al-Káidy či Islámského státu, které cvičí, vyzbrojují a podporují. Nedávno to potvrdily třeba odtajněné dokumenty amerických tajných služeb, jež zveřejnila organizace Judicial Watch, a prohlásil to i americký arcinepřítel Vladimir Putin, který si již přestal brát servítky.

Už dřív se USA povedlo tradičním způsobem, tedy vyvoláním ozbrojeného převratu, svrhnout vládu na Ukrajině. Skrze klasickou zástupnou válku, která tam vypukla a kde (oficiálně) bojovala kyjevská vláda proti „separatistům“, se snažily s podporou svého dosavadního spojence – Německa – dostat na kobylku Rusku. Když se plány na Ukrajině nezdařily a Rusko „ukradlo“ celý Krym i se strategicky klíčovým Sevastopolem, hlavní zástupná válka – „proxy war“ – se přesunula do Sýrie. Zde se „vzpouru“ nepovedlo kvůli především ruské podpoře Bašára Asada dotáhnout ke státnímu převratu, a tak tu máme další krvavý boj, ve kterém opět stojí Američané proti Rusům. Tentokrát už pěkně natvrdo, což nepřímo potvrdil vstup Ruska do Sýrie a nechuť USA bojovat proti tzv. „Islámskému“ státu a jiným „rebelům“.

V posledních týdnech a měsících se situace hlavně v Sýrii vyhrotila. Ti, co válečné běsnění přežijí, jsou vzhledem k ničení měst a vesnic vytlačováni směrem k moři. Zde jsou připraveny vojenské čluny, které nakládají jak naverbované bojovníky, tak zoufalý lid, jemuž je při pro ně blížícím se konci světa šikovně skrz náboženství podsouvána falešná naděje, že záchrana čeká v Německu. Německo má být pro přeživší jakási Noemova archa v probíhající apokalypse.

Rusko se zatím nepodařilo dobýt přes Ukrajinu a v Sýrii se také drží. Jenže vypukne-li chaos v nejmocnějším evropském státě, potažmo v celé Evropě, neustálo by to ani Rusko. A o to jde. Proto musí Rusové spolu s Číňany zastavit USA už v Sýrii. Američani ovšem nechtějí pochopit jednu věc – budou-li chtít dobýt Rusko, vrhne se na ně celá supervyzbrojená Čína, Afrika i Jižní Amerika a stejně je s nimi amen. Svojí šílenou politikou, kterou vedou již nejméně od 11. září 2001 (více čtěte zde), se jim proti sobě podařilo poštvat už VŠECHNY (Evropané je podporují jen naoko a ze strachu, protože USA = NATO). Lifrováním uprchlíků do Evropy a především Německa, které jim předtím pomáhalo na Ukrajině a které teď vyjadřuje stále silnější obavy o svou bezpečnost, zradili i posledního spojence (Volkswagen by mohl vyprávět). Tohle už ani Rambo nespraví.

Podpořte šíření svobodných informací tím, že si zakoupíte předplatné jedinečného tištěného měsíčníku Šifra. Klikněte zde.