V obrovskou frašku se mění z mezinárodního pohledu situace kolem Venezuely. V této latinskoamerické zemi vypukl boj o moc, při kterém se snaží opozice v čele s šéfem Národního shromáždění (parlamentu) Juanem Guaidóem svrhnout prezidenta Nicoláse Madura.

Česká vláda uznala v pondělí na návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely, a Česká republika se tak přidala ke Španělsku, Francii, Německu, Švédsku, Velké Británii a Rakousku. Naopak Itálie 31. ledna vetovala výzvu Evropského parlamentu k uznání Guaidóa prezidentem s tím, že jde o vměšování do vnitřních záležitostí suverénního státu, a kvůli obavám o bezpečnost italských občanů ve Venezuele.

To český ministr Petříček se zjevně o české občany ve Venezuele nestrachuje. „Vítám, že vláda ČR právě uznala Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely, který by měl dovést svou zemi k demokratickým volbám,” uvedl český šéf diplomacie na Twitteru.

Tato situace je pozoruhodná hned z několika důvodů. Tím nejpozoruhodnějším je skutečnost, že česká vláda jen tak uzná prezidentem někoho, kdo prezident není a pouze se za něj sám prohlásí. Někdo si prostě přijde, řekne, že zvolený prezident je špatný, a prohlásí, že od teď se za prezidenta považuje on. Pokud tedy český ministr napíše, že tento člověk by měl dovést svou zemi k předčasným volbám, nezbývá než se ptát, proč se konaly volby předchozí a jaký je rozdíl mezi volbami nedemokratickými a demokratickými. Někdy se zdá, že jen ten, zda vyhraje někdo, kde se nám líbí, nebo ten, kdo se nám nelíbí.

Nicolás Maduro přitom už jeden pokus o státní převrat zažil i přežil, nejsilnější protesty byly v roce 2017. Jeho součástí totiž byly i pokusy o atentát. Prezident si tehdy upevnil svou moc, ale nyní se přidal i silnější mezinárodní tlak a neustálé americké vměšování do venzuelských záležitostí. Minulý týden USA zavedly sankce na venezuelskou státní ropnou společnost PDVSA, kvůli čemuž venezuelský stát přijde o 11 miliard dolarů (skoro čtvrt bilionu korun). Argument, že je v zemi chudoba, a proto prezident musí odstoupit, aby se mohla „demokraticky“ rozvíjet, pak působí jako výsměch.

Jako první podpořily samozvaného prezidenta právě Spojené státy americké, které tento státní převrat od počátku podporují. Ostatně ne náhodou volal Guaidóvi noc předtím, než se venezuelský parlament vzbouřil proti prezidentu Nicolási Madurovi a než Guaidó sám sebe jmenoval dočasným prezidentem, americký viceprezident Mike Pence. Informoval o tom deník The Wall Street Journal, podle kterého dostal Guaidó od Pence dopředu ujištění o podpoře USA i příslib převodu peněz a získání plného přístupu k zahraničním bankovním účtům Venezuely, které Američané blokují Madurovi.

Média také informovala o tom, že Anglická banka zamítla žádost venezuelského prezidenta Madura o vydání části venezuelských zlatých rezerv ve výši 1,2 miliardy dolarů ve zlatých prutech. Agentura Bloomberg k tomuto neuvěřitelnému činu uvedla, že rozhodnutí nevydávat zlato bylo přijato poté, co vysocí američtí úředníci včetně ministra zahraničních věcí Mikea Pompea a poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Johna Boltona vyvinuli na Británii nátlak.

Prezident Maduro dlouhodobě viní USA a další západní země z „hospodářské války“, která podle něj způsobuje hluboké potíže Venezuely, a neoprávněného vměšování do záležitostí státu. Americký prezident Donald Trump dokonce opakovaně připustil, že jednou z variant řešení krize je i vojenská intervence ve Venezuele.

Jelikož jsou obecně Jihoameričané na vojenské agrese ze strany Američanů poněkud alergičtí (od 20. století svrhávají Spojené státy jednoho jihoamerického vůdce za druhým), hrozila by v tomto případě občanská válka. Venezuelský prezident Maduro varuje, že americká intervence by vedla k opakování „Vietnamu v Latinské Americe“.

„Všechno záleží na stupni šílenství a agresivity severních imperialistů (Američanů) a jejich západních spojenců,“ řekl Nicolás Maduro v rozhovoru pro španělskou televizi La Sexta. „Pouze žijeme v naší zemi a žádáme ostatní státy, aby nezasahovaly do našich záležitostí. Připravujeme se na to, že budeme bránit naši zem.“

Právě tomuto zasahování a „šílenství“, jak uvedl Maduro, se na Západě říká demokracie. Opoziční předák Guaidó se nyní snaží získat na svoji stranu armádu. Vojákům nabízí amnestii – ta by se měla vztahovat na všechny, kteří se postaví proti Madurově režimu a zasadí se o „přechod Venezuely k demokracii“. Jinými slovy, nechají se koupit a provedou státní převrat.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra