Keanua Reavese asi všichni znáte. Například jeho Neo ve slavné a přelomové filmové trilogii Matrix patří přesně mezi ty role, kterým se říká nezapomenutelné. Co možná ale o tomto herci havajsko-čínského původu, který se narodil celkem čtyřikrát rozvedené barové tanečnici a geologovi, jenž skončil za pašování kokainu na deset let ve vězení, nevíte, je, že i jeho životní příběh by vydal na celovečerní film. A má velmi daleko k rozmazleným celebritkám všeho druhu.
Jenže to, co by spoustu lidí zlomilo a srazilo na kolena – smrt nejlepšího kamaráda a bratra Joaquina Phoenixe Rivera, narození mrtvé dcerky a o 18 měsíců později smrtelná nehoda jeho manželky či leukémie jeho sestry – Keanua nepoložilo, ale podíval se na věci z jiného úhlu, a naopak mu to pomohlo spoustu věcí v životě pochopit.
Když vydělal na Matrixu víc než 100 milionů dolarů, 80 „mega“ rozdal mezi lidi ze štábu, kteří vytvořili do té doby nevídané speciální efekty. Taky jezdí metrem a lidi, kteří s ním přišli do styku, známí i neznámí, ho považují za velmi milého a výjimečného člověka.
Zde jsou některé skvělé myšlenky Keanua Reevese, které loni sdílel na sociálních sítích a které by mohly inspirovat i vás:
1) Vidíte ty lidi za mnou? Pospíchají do práce a vůbec ničemu nevěnují pozornost. Někdy jsme tak pohlceni svými životy a různými povinnostmi, že si zapomeneme všímat a vzít trochu času na to, abychom si užili krásné věci v životě. Je to, jako kdybychom byli zombie. Zvedněte hlavu a odložte sluchátka. řekněte někomu ahoj nebo obejměte někoho, kdo trpí. Pomozte někomu. Žijte každý den tak, jako by to byl váš poslední. Co o mě lidi nevědí, je fakt, že jsem měl před pár lety depresi. Nikdy jsem o tom nikomu neřekl. Nakonec jsem se z toho dostal. Osoba, která mi bránila ve štěstí, jsem byl já sám. Každý den je vzácný, tak s ním také tak zacházejme. Nikdo vám nezaručí, že bude nějaký zítřek, tak žijte dneska.
2) Když se podívám na svůj životní příběh, myslím si, že se dá docela dobře souhlasit s tím, že i tváří tvář tragédii může naše osobnost vyrůst a rozvíjet se. Nezáleží na tom, co se vám v životě stane, všechno se dá zvládnout. Život stojí za to žít.
3) Každý boj a zápas v životě z vás vytvaroval člověka, jakým jste dnes. Buďte vděčný za těžké životní zkoušky, jenom ony z vás mohou udělat silnějšího člověka.
4) Matka mé přítelkyně jedla celý život zdravé jídlo. Nikdy nevypila ani kapku alkoholu a nebo nesnědla nic „špatného“, každý den cvičila, byla velmi pružná a ohebná, aktivní, užívala všechny doplňky stravy doporučené doktorem, nikdy nešla na sluníčko bez ochranného krému a brýlí, a pokud to udělala, pak jen na nezbytně nutnou dobu.
Chránila se tak jako asi nikdo, koho ve svém okolí znáte. Dnes je jí 76 let a má rakovinu kůže, rakovinu kostní dřeně a extrémní osteoporózu.
To otec mé přítelkyně jí slaninu, máslo, tuky, které jsou vrcholem tuků. Nikdy, a tím myslím nikdy, necvičil. Vždycky se v létě na sluníčku spálil a poté sloupal. Ve své podstatě si užíval všeho naplno ve smyslu žít a neposlouchal, co mu říkají ostatní. Dnes je mu 81 let a doktoři mu říkají, že má zdraví jako mladík.
Lidé, nemůžete se skrýt před vlastním jedem. Je tady a najde si vás. Pokud na něj myslíme. Tedy slovy stále ještě žijící matky mojí přítelkyně: „Kdybych věděla, ze můj život skončí takhle, žila bych životem na 100 % se vším, co mi nabídne, a užívala bych si všeho, o čem mi řekli, abych nedělala.
Nikdo z nás nevyvázne ze života živý. Prosím vás, přestaňte se trýznit myšlenkami, co jste zase udělali špatně. Jezte všechno chutné, voňavé, delikátní. Procházejte se jak při svítání, tak při západu slunce. Skočte do oceánu. Řekněte vše, co máte na srdci. Buďte blázniví. Buďte přátelští. Buďte crazy. Nemáte čas na nic jiného!
5) Byl jsem vychován k respektu. Učili mě, že mám zaklepat, než otevřu dveře. Pozdravit, než vejdu do místnosti. Pozdravit a poděkovat. Pustím člověka, který to potřebuje, sednout. Pomoct někomu, pokud to potřebuje, ne stát stranou a dívat se. Podržet dveře osobě, která jde za mnou, omluvit se, když je třeba a mít rád lidi za to, jací jsou, ne za to, co od nich můžu získat, a co je nejdůležitější, chovat se k druhým tak, jak bych si přál,. aby se oni chovali ke mně. říká se tomu respekt.
