„My, členové této velké poroty, potřebujeme, abyste tohle slyšeli,“ začíná skoro 900stránková zpráva, kterou zveřejnili členové poroty v úterý, po skoro dvouletém vyšetřování sexuálního zneužívání v pensylvánských diecézích římsko-katolické církve po dobu více než 70 let.

Škála zločinů sexuálního charakteru je více než pestrá, pokrývá všechno, co si dovedete i nedovedete představit. Nejenže ubližovali kněží a další zaměstnanci dětem, ale používali i velmi kreativní způsoby, jak nechutnosti utajit. Jeden úchylný kněz dokázal například znásilnit sedmiletou holčičku během doby, kdy ji šel „navštívit“ do nemocnice – poté, co jí vzali mandle. Jiný výtečník si nechal od devítiletého hocha provádět orální sex a poté mu vypláchl ústa svěcenou vodou, aby jej „očistil“.

Další kněz přiznal znásilňování chlapců, ale dotčeně odmítl, že by zneužil i dvě dívky, jak mu bylo kladeno za vinu. „Nemají penis,“ argumentoval. Nejbizarnější případ, který již zavání hodně černým humorem, spočíval v tom, že když už konečně jeden z knězů rezignoval na svou funkci kvůli množícím se stížnostem na nevhodné chování k dětem, požádal své nadřízené – asi stejné zvrhlíky – o doporučující dopis do dalšího zaměstnání – dětského zábavního parku Walt Disney World.

Velká porota byla tím, co vyšlo najevo, tak otřesena, že ve své zprávě používá velmi silná slova a neschovává se za obvyklou diplomacii a korektnost. Popisuje to tak, jak to je. „Kněží znásilňovali chlapce a děvčata a jiní služebníci Boží nejen že s tím nic neudělali, ale celé to kryli. Po desetiletí. Monsignorové, biskupové, arcibiskupové i kardinálové – ti všichni byli kryti. Mnozí byli dkonce povýšeni. (…)“ Na druhou stranu, pokud je někdo úchyl a chce to zakrýt, případně se stáhnout z dohledu a schovat za vznešenost, církevní prostředí je zcela ideální, protože pod svícnem je největší tma.

Vypečený byl třeba otec Graff, který svým obětem na otázku, proč jim to dělá, odpověděl, že je to v pořádku, protože je nástrojem Boha. Za 45 let ve službě toho musel tento nástroj Boha stihnout hodně. církev o tom samozřejmě věděla, ale když se to provalilo, vše popřela či bagatelizovala a otce Graffa kryla dál. Když byl konečně zatčen v roce 2002 za zneužití 15letého kluka, zemřel po „nehodě“ během čekání na proces v texaském vězení, konkrétně ve vězeňské nemocnici poté, co si údajně zlomil kyčel. Možná mu někdo pomohl, každopádně otec Graff už coby „služebník Boží“ naštěstí dosloužil. Pochvalu za tohle od Boha dostal jen stěží…

Zpráva uvádí, že takovýchto samozvaných služebníků Božích, kteří se za Boha schovali, aby mohli provádět ty nejodpornější zločiny, bylo jen šesti v pensylvánských diecézích na 300. Možná by bylo jednodušší vždycky vyjmenovat ty, kteří pedofilové nejsou…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra