Již v dubnu světová média informovala o tom, že kanadská provincie Ontario v létě zavede testovací provoz projektu takzvaného základního nebo též nepodmíněného příjmu. Akce již byla spuštěna a do podzimu se rozjede naplno v plánovaném rozsahu. Po tři roky budou 4000 účastníků dostávat peníze v podobě pravidelné dávky, na niž má nárok každý bez ohledu na věk, výši příjmů nebo svůj postoj k práci. Základní příjem má ve své ryzí podobě nahradit veškeré sociální příjmy, a pomoci tak mimo jiné snížit byrokracii.

První výsledky experimentu očekává vláda v roce 2020. Cílem je například zjistit, jestli se změní pracovní návyky vybraných lidí. V první fázi byly vybrány nízkopříjmové osoby od 18 do 64 let. Podobný projekt rozjelo na začátku letošního roku již Finsko, ale ten kanadský je výrazně rozsáhlejší. Trvat bude tři roky a jeho rozpočet dosáhne 150 milionů kanadských dolarů.

Kanadské pojetí se od toho finského a celkově idey základního příjmu tak, jak bývá chápána, poněkud liší. Stejné peníze nedostane každý bez rozdílu. Například pokud spolu žije pár, dostane dohromady nižší částku než dva jednotlivci. Zároveň výše základního příjmu závisí na tom, kolik si daný člověk vydělá peněz. Za každý dolar z platu se mu sníží základní příjem o 50 centů.

Měsíčně na samostatně žijícího člověka činí základní příjem 1420 dolarů (necelých 25 tisíc korun), což v Kanadě odpovídá přibližně 34 procentům průměrné mzdy a hranici chudoby. Odpovídající částka pro Českou republiku by byla při stejném procentu přibližně 9400 korun, píše server Aktuálně.cz. To finská vláda dvěma tisícům lidí vyplácí 560 eur měsíčně (asi 14,5 tisíce korun), což odpovídá přibližně 17 procentům průměrné hrubé finské mzdy, v Česku by to dělalo nějakých 5000 korun.

Zmíněných 1420 dolarů měsíčně ale získá pouze člověk, který nemá žádné jiné příjmy. Pokud si k tomu vydělá dalších 1420 dolarů, základní příjem se mu sníží o polovinu. V případě lidí s trvalými zdravotními problémy jsou ale jisté výjimky, například mají nárok na 500 dolarů měsíčně navíc.

Regenračné centrum

Server Aktuálně.cz ve svém článku rovněž připomíná, že se základním příjmem už má zkušenost i kanadská provincie Manitoba. V roce 1974 zde odstartoval experiment na tisíci obyvatel města Dauphin. Ti pobírali nepodmíněnou dávku odpovídající dnešnímu projektu v Ontariu. Platilo zde i pravidlo, že každý vydělaný dolar znamenal o 50 centů nižší dávku.

Provedené studie hlásily a hlásí veskrze pozitivní výsledky. Ekonomové straší tím, že základní příjem způsobí, že lidé budou méně pracovat. Kanaďanům se ale po zavedení dávky změnily pracovní návyky jen mírně. Méně pracovaly především matky s malými dětmi a studenti. Zároveň prý kleslo množství hospitalizací v nemocnicích, úrazů a problémů s duševním zdravím.

Základní příjem totiž znamenal pro lidi větší jistotu, že neskončí bez peněz, když přijdou o práci. Snížil se tak stres a tlak, kterému byli vystaveni. Nakonec byl projekt v roce 1977 zrušen kvůli škrtání výdajů.

Někteří obyvatelé Ontaria se bojí, že by stejný osud mohl postihnout i současný pokus. V roce 2018 proběhnou volby do provinční vlády a je zde riziko, že by se vítěz voleb mohl rozhodnout projekt zarazit. Současná vláda liberálů totiž podle průzkumů zřejmě poprvé po 14 letech přijde o většinu.

Ve světě je v oběhu tolik peněz, že by neměl základní příjem znamenat žádný problém. Stále je ale ve společenském systému silně zakořeněný zvyk lidem brát, nikoliv dávat. Uvidíme, jak to dopadne v Kanadě.

Regenračné centrum

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

-red-

Zdroje: https://www.theguardian.com/world/2017/apr/24/canada-basic-income-trial-ontario-summerhttps://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/zakladni-prijem/r~335ac88a7c4b11e7832f0025900fea04/?_ga=2.163037756.1064416220.1502126422-1051971430.1500924004