Kosmetické prostředky na peeling nebo sprchovací gely jsou plné mikroplastu. Jejich doba ale nyní zdá se pomalu končí. Velká Británie a Kanada přijaly nový zákon, který vstoupí v platnost v červnu letošního roku. Po Švédsku, Spojených státech, Velké Británii a Kanadě je Nový Zéland pátou zemí světa, která přijala takový zákaz. Organizace na ochranu životního prostředí hovoří o důležitém zlomu a doufají, že se k zákazu připojí i další země.

S pouhým jedním sprchovým gelem se do odpadu vypustí až 100 000 mikročástic. Mark Murray, vedoucí agentury Californians Against Waste, tvrdí, že „nikdy nedávalo smysl přidávat tyto drobné plastové částice do produktů, které se pak spláchnou do kanalizace, kontaminují vodu a ohrozí přírodu“. Kalifornie v roce 2015 přijala nejtvrdší zákony ohledně znečištění mikroplastem, které se staly standardem. Mikroplast mezitím kontaminoval nejen potraviny, ale poletuje i ve vzduchu.

Japonská studie z roku 2016 ukazuje, že téměř 80 % ančoviček ulovených v Tokijském zálivu mělo v trávicím systému plastový odpad. Vědecká skupina vedená profesorem Hideshige Takadou z Tokyo University of Agriculture and Technology byla velmi znepokojená úrovní znečištění v japonských vodách. Tým studoval 64 ančoviček a našel 150 částic mikroplastu. Plast o velikosti až 5 milimetrů našel v zažívacím traktu 49 ančoviček.

Studie Environmental Science & Technology konstatuje, že každý den ve Spojených státech do vody zamíří 8 000 000 000 000 (8000 miliard) plastových mikrokuliček. Tato znepokojivá statistika vyvolává otázku, jaký vliv má takové ohromné množství mikroplastu třeba na vodní živočichy.

V jedné studii výzkumníci z Francie a Belgie sledovali ústřice. Jednu skupinu ústřic vložili do nádrže s mikroplastem a další skupinu ústřic do čisté vody. Potom pozorovali jejich vývoj. Výsledek byl celkem překvapivý. Ústřice, které žily v plastové vodě, se méně rozmnožovaly. Na začátku experimentu měly o téměř 20 procent méně potomků a po dvou měsících to již bylo asi o 40 procent méně potomků. Vědci předpokládají, že plast ústřice otrávil. Jejich vajíčka a spermie byly výrazně menší než u ústřic, které byly v čisté vodě.

Podle průzkumu spotřebitelského magazínu Markt, který vysílá německá televize NDR, byly med a pitná voda také kontaminované mikroplastem. Existuje podezření, že malé plastové kuličky mohou obsahovat další kosmetické přípravky, jako jsou sprchové gely, peelingové krémy či zubní pasty. O plastu v kuchyňské soli už Šifra dříve psala.

„Víme, že plasty v moři jsou škodlivé. Ryby mohou tyto částice pozřít. Zatímco stále zkoumáme, zda to má nějaký vliv na lidské zdraví. Je ale jasné, že nemají v moři co dělat. Proto jsme prosadili zákaz,“ řekla britská ministryně životního prostředí Therese Coffeyová.

Plast je dnes úplně všude. Ve světových oceánech nyní můžete najít šestkrát víc plastů než planktonu. Dokonce i v naší krvi se dá prokázat obsah plastu. „Množství plastů, které jsme od počátku vyrobili, dovede celou naši planetu zabalit do plastové fólie šestkrát,“ tvrdí filmař a dokumentarista Werner Boote. O znečištění Země natočil dokument s názvem Plastic Planet.

Jakmile mikroplast odteče do kanalizace, bez potíží projde čistírnou odpadních vod a dřív nebo později se dostane do řek, jezer a moří. Ryby a další vodní živočichové zaměňují plastové kuličky za plankton a pozřou je. Ještě horší je, že plast na své cestě absorbuje chemikálie. Mikroplast s extrémně koncentrovanými toxiny skončí v žaludku ryb a později na našem talíři. Vědecký výzkum ukázal, že uvolněné mikroplasty jsou často tisíckrát víc znečištěné škodlivými látkami než okolní voda.

Třeba vzorky čínské mořské soli obsahovaly téměř 700 plastových částic na kilogram.

Chamtivý průmysl tak zabije miliony nevinných vodních živočichů a otráví naše jídlo.

Výrobci kosmetických přípravků musí obsah plastu uvádět na etiketě, spotřebitelé tak mohou rozpoznat plast na seznamu složek podle následujících výrazů a zkratek:

  • Polyethylen (PE)
  • Polypropylen (PP)
  • Acrylat (ANM)
  • Ethylen-Vinylacetat (EVA)
  • Polyethylenterephthalat (PET)
  • Polyester (PES)
  • Polyamid (PA)
  • Polyurethan (PUR)
  • Polyimid (PI)

Ramani Narayan z Michiganské university v USA tvrdí, že „mořské prostředí není skládka odpadů. Výrobky by proto neměly být navrženy k likvidaci v moři. Produkty jako Microbeads by měly být navrženy tak, aby se mohly odbourat v čistírnách odpadních vod. Nikdy by se neměly dostat do moře“.

Je to však přesto velký úspěch. Výrobci kosmetických výrobků ve Velké Británii v budoucnu již nemohou používat mikročástice. Tento zákon vstoupí v platnost také na Novém Zélandu a Kanadě. To znamená, že zubní pasty, šampony, mýdla a jiné výrobky už nebudou obsahovat malé plastové částice, které tam od začátku nepatří.

Zde se můžete podívat na seznam produktů, které obsahují mikroplasty.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Běhůnek, homaterapie.cz

Zdroj: https://netzfrauen.org/2018/01/13/mikoplastik-2/