Čerstvý nález archeologů v Jordánsku poblíž města Azraq odhalil, jak vypadala opravdová paleo dieta v tom nejryzejším slova smyslu. Tým odborníků z kanadské University of Victoria vykopal několik kamenných nástrojů, na kterých se zachovaly zbytky zvířecích proteinů a krve. Jejich stáří se odhaduje na úctyhodných 250 000 let, a jedná se tak zřejmě o nejstarší artefakty vypovídající o stravování našich předků vůbec.
Vědci tak mohou ověřit své hypotézy o tom, čím se lidé v této době živili. Dosud nejstarší nalezené zbytky pravěkých kuchyní se totiž datovaly jen do 12. tisíciletí před naším letopočtem a o stravování lidí v obdobích před tím se toho příliš nevědělo.
Archeologové objevili velkou spoustu kamenných nástrojů, ale pozůstatky tehdejší potravy se zachovaly jen na několika z nich. Dohromady bylo ohlášeno něco kolem 10 000 kamenů, které jevily známky toho, že byly používány jako nástroje; pozůstatky po opracovávání potravin byly nalezeny jen u sedmnácti z nich. „Poprvé máme přímý důkaz, že naši předci z doby kamenné byli schopni lovit různě silná zvířata pro potravu. Nyní už víme, že hominidé na tomto území byli na potravním řetězci hodně vysoko. Dokázali ulovit různé druhy zvířat od nosorožců až po kachny,“ vysvětlila význam objevu paleoantropoložka April Nowellová.
Vědci byli tímto zjištěním překvapeni, protože nepředpokládali, že by domnělí předchůdci dnešních lidí v tomto období byli už natolik vyspělí, aby dokázali ulovit a naporcovat velká zvířata, jako je třeba nosorožec. Nepodařilo se jim zjistit ani konkrétní techniku či způsob, jakým tak velká zvířata lovili, ale v tomto případě to snad ani nebylo třeba.
Vzhledem k tomu, že tehdejší lidé měli podle poznatků dnešní vědy k dispozici pouze kamenné nebo dřevěné nástroje, využívali kromě nich především zbraň nejsilnější, a tou je lidský intelekt. Jen díky tomu byli schopni přelstít a ulovit o mnoho větší a silnější zvíře, než byli oni sami. Naši předci v období před čtvrt milionem let nebyli zdaleka tak primitivní, jak se dosud předpokládalo, a měli k nám možná blíž, než si myslíme.
Nosorožci a kachny však nebyli jedinou pochoutkou pralidí. Území severozápadního Jordánska, na kterém se nachází naleziště, je dnes sice pokryto pouští, ale v dobách, ze kterých pochází nalezené nástroje, zde byly rozsáhlé mokřady, kde se to jen hemžilo nejrůznějšími druhy zvířat.
Kromě zmiňovaných kachen a nosorožců se v zachovaných kouscích pravěké kuchyně našly i pozůstatky tkáně například z koní, velbloudů nebo dobytka, není tedy pochyb, že tehdejší hominidé byli schopni ulovit téměř cokoliv, co si zamanuli. Zachovalé zbytky proteinů a krve, ze kterých se dá identifikovat jejich původ, navíc znamenají jen malý zlomek toho, co všechno pravěcí lidé jedli.
Portfolio jejich kořisti bylo zcela určitě ještě pestřejší, ale krev se dochovala jen na několika nástrojích, které byly popraskané, a právě malinké trhlinky byly jedinými místy, kde se krev zachovala až dodnes. I to ale vědcům stačilo k tomu, aby si mohli být jisti, že naši předchůdci byli už v období před 250 tisíci lety velmi přizpůsobiví.
Podpořte šíření svobodných informací tím, že si zakoupíte předplatné jedinečného tištěného měsíčníku Šifra. Klikněte zde.
Pořídit si můžete i digitální verzi, kterou lze pohodlně číst na mobilu, počítači či tabletu. Za skvělou cenu dostanete půlroční nebo roční přístup ke všem časopisům najednou.
Lukáš Marek
Zdroje: http://time.com/4443060/humans-early-tools/, http://www.sci-news.com/archaeology/hominins-stone-tools-butcher-rhinos-other-animals-04089.html
