Nejvyšší soud v Bangladéši vydal direktivu na ochranu zdraví a životního prostředí před elektromagnetickým zářením z telefonních vysílačů. V 11 bodové směrnici zakázal soud jejich instalaci na střechách obytných domů, škol a v obydlených oblastech. Požaduje také odstranění vysílačů s příliš velkou radiací. V zemi je odhadem 35 000 vysílačů.

Bangladéšská telekomunikační regulační komise (BTRC) též musí podle nařízení provést studii proveditelnosti do čtyř měsíců, která má zahrnovat i dopad radiace z mobilních vysílačů na lidi a životní prostředí. Tak snad úřadu nedají operátoři nabídku, která se nedá odmítnout, a studie neskončí konstatováním, že nic zdravějšího než mobilní vysílače si obyvatelé země nemohou přát. Celkem se musí snížit radiace ideálně o 10 procent.

Regenračné centrum

Toto rozhodnutí je důležité zvlášť v době, kdy má planetu zamořit 5G záření, které je zase o něco silnější a hustší než 3G nebo 4G.

Z nového 5G záření se pomalu stává důležité téma. Nedávno například americký senátor ve státě Michigan Patrick Colbert, který má velké zkušenosti s novými technologiemi, neboť pracoval i na designu vesmírných stanic, vystoupil proti nové 5G technologii s tím, že vysoká radiace, kterou vyzařuje, může způsobovat zdravotní problémy včetně rakoviny nebo autismu. Politik na loňském slyšení prohlásil, že proces schvalování této technologie je zmanipulovaný, neboť se řídí bezpečnostními standardy, které nastavuje Federální komunikační komise (FCC). A tu tvoří bývalé vysoce postavené osoby v telekomunikačním průmyslu.

Již nyní jsme vystaveni obrovskému záření z mobilních telefonů a Wi-Fi. Bezdrátové systémy 5. generace jsou ale podle všeho ještě horší než 4G a 3G. Nová technologie bude fungovat tak, že se ve státech, které na ni přejdou, budou instalovat husté sítě malých mobilních vysílačů – na budovách, pouličních lampách a všech místech s veřejným přístupem. Například v USA má být do roku 2020 nainstalováno více než dva miliony těchto minivysílačů, takže v podstatě nebude pro žádného živého tvora možné se jim vyhnout. A jak už bývá smutným zvykem, regulační ani jiné úřady se ani neobtěžují zkoumat, zda není taková věc zdraví škodlivá, i když zdravý rozum křičí, že to ani jinak být nemůže. Jednoduše to na přání korporací povolí. Peníze jsou totiž mocným argumentem.

Nejde ale o první případ vzpoury proti záření, kromě Bangladéše se do regulace záření vložila třeba Městská rada v kalifornském Danville. Ta si odhlasovala poměrem čtyři hlasy ku jednomu, že zablokuje povolení k blížící se instalaci technologií na 5G mobilní sítě firmou Verizon. To na jedné straně otevírá cestu k možným žalobám na město ze strany korporací, na straně druhé se alespoň nestane z Danville Deadville…

To ale nemusí být „konečná“. Nejvyšší bangladéšský soud ke své direktivě ještě dodal, že další nařízení v této věci mohou následovat poté, co úřady vypracuje onu zprávu o stavu věci. Soud rozhodoval o této věci na základě inciativy a petice, kterou sepsal před dlouhými sedmi lety advokát Manzill Murshid, prezident organizace s názvem Human Rights and Peace for Bangladesh (Lidská práva a mír pro Bangladéš).

Někdy by bylo dobré vzít si příklad třeba z Bangladéše…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra