Japonsko je známé mimo jiné tím, že jako jediný vyspělý stát lpí na lovu velryb bez ohledu na to, že jsou některé druhy téměř na pokraji vyhubení. Tento druh rybolovu sice patřil k tradicím některých národů, ale kdysi sloužil jako důležitý způsob obživy, zatímco dnes je jídla dostatek. Jelikož počet těchto mořských savců stále klesal, lov velryb musel být celosvětově upraven Mezinárodní úmluvou o regulaci velrybářství, která začala platit v roce 2005. Na lov dohlíží také Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Ta již 19. února 1986 vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb a zavedla Mezinárodní den velryb. Nebýt tohoto více než 30 let starého rozhodnutí, zřejmě by již tito živočichové dávno vyhynuli.

I tak k tomu ale nemají daleko. Jednak se zvyšuje znečištění moří plastovými odpady a ubývá potravy, jednak se velryby stávají obětí běžného rybolovu, kdy končí v sítích jako „vedlejší produkt“. A v neposlední řadě se loví vesele dál, i když ne samozřejmě tak, jako by se lovilo bez zákazu.

Některé státy, například Island, Norsko nebo Japonsko, ale zákaz stále nerespektují. Obzvláště Japonsko si z něj nic nedělá a cynicky jej obchází. Pozoruhodné ale je, že uvedené státy vlastně nic neporušují. Norsko a Island uplatnily totiž vůči zákazu výhradu, což úmluva umožňuje. Stanovují si tak vlastní kvóty na počty ulovených velryb.

Japonsko na to šlo ještě fikaněji. Naoko souhlasilo, ale přesunulo komerční lov pod hlavičku lov pro vědecké účely. Země tak veřejně tvrdí, že loví velryby pro vědecké účely, přičemž všichni vědí, že je to lež. Většina masa z lovů pro „vědecké účely“ totiž skončí v japonských restauracích, kde je oblíbenou lahůdkou. Lov je oficiálně zakázán, ale podávání v restauracích nikoli – zjevně tady tedy něco nehraje.

Letos v září se konalo zasedání Mezinárodní velrybářské komise v Brazílii. Mnozí milovníci přírody si od něj slibovali, že se na něm podaří prosadit vznik velrybích rezervací, kde by měli kytovci možnost reprodukce a obnovy zdecimované populace. Předkadatelem návrhu byla právě hostitelská Brazílie. I když se Brazilci snažili, dopadlo to úplně jinak.

Nejenže to neprošlo, návrh by musel být schválen dvoutřetinovu většinou, ale Japonci, kteří zasedání v Brazílii letos předsedali, se osmělili k tomu, že naopak navrhli zrušení zákazu komerčního lovu velryb. Asi jim už bylo trapné lhát a předstírat, že neloví, a chtěli na to razítko.

Kate O´Connellová z neziskové organizace Animal Welfare Institute prohlásila: „Teprve nyní zjišťujeme, jak nesmírně důležitou roli velryby hrají v udržování zdraví světových oceánů. Oslabení zákazu by byla fatální chyba, která by vedla k růstu komerčního lovu po celém světě. Tato zbytečná a krutá praktika je reliktem minulosti a nemá žádné místo v moderní společnosti.“

Má sice pravdu, ale to je ta všechno. Když japonský návrh neprošel, Japonci se rozhodli vystoupit z Mezinárodní velrybářské komise a komerční lov stejně obnoví. Japonci ale slíbili, že nebudou lovit v antarktických vodách, ale jen ve výsostných japonských vodách. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) totiž v roce 2014 rozhodl, že by Japonsko mělo zastavit velrybářskou činnost ve vodách u Antarktidy, protože vyhodnotil, že Japonci kytovce nechytají kvůli výzkumu. „Od července 2019, poté, co vystoupení (z IWC) nabude 30. června platnost, bude Japonsko provádět komerční velrybářství v rámci svých teritoriálních vod a své výlučné ekonomické zóny a přestane odchytávat velryby v Antarktickém oceánu,“ sdělila japnská vláda.

Rozhodnutí Japonců překvapivě vítá organizace Sea Shepherd, která proslula svými radikálními akcemi proti lovcům velryb. Organizace neváhá zakročit proti plavidlům jakýchkoliv států, která loví ohrožené mořské druhy, a se svými čtyřmi loděmi pytlákům znepříjemňuej život, jak se dá. Poškozují jim lodě, míří do očí rybářů laserovými světly, hází na ně lahve se smradlavou kyselinou mléčnou, najíždějí do nich nebo jim ničí sítě. Podle Sea Shepherd (Mořský pastýř) jsou agresivní akce nutné, jelikož mezinárodní společenství nejsou schopna či ochotna zastavit plundrování oceánů a v nich žijících ohrožených druhů.

Teď ale překvapivě Mořští pastýři japonský krok podpořili. Za pozitivní vývoj považují především skutečnost, že japonská velrybářská flotila přestane s každoročními výpravami k Antarktidě a s lovem velkých kytovců bude pokračovat výhradně ve svých vodách. Podle ochranářů to bude znamenat úplný konec velrybaření aspoň na jižní polokouli. „Jsme rádi, že lov velryb v jižním oceánu je definitivně u konce,“ uvedl předseda organizace Paul Watson. Vypovězení dohody podle něj značí, že „Japonsko se ke svým ilegálním velrybářským aktivitám nyní otevřeně hlásí“ a zařadí se tak po bok dalším dvěma zemím – Norsku a Islandu –, jež zákaz velrybaření z roku 1986 nedodržují. „Připravujeme se na to, že budeme těmto zbývajícím pirátským velrybářům – Norsku, Japonsku i Islandu – i nadále čelit,“ uvedl Watson.

To je fakt, aspoň zmizelo to trapné pokrytectví lovu pro „vědecké účely“. Je to ale poněkud slabá útěcha…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra