Japonsko, které obcházelo zákaz lovu velryb a inteligentní savce lovilo oficiálně kvůli „vědeckým účelům“, vystoupilo z Mezinárodní velrybářské komise a začalo ohrožená zvířata lovit opět komerčně. Jediný rozdíl je tak v tom, že když Japonci předstírali, že neloví a chycené velryby zkoumá pro vědecké účely, drželi se aspoň trochu na uzdě a omezovali počet. Teď, když si definitivně odstoupilo z mezinárodních dohod, bude zase po 31 letech lovit neomezeně. Zřejmě až do chvíle, dokud bude co lovit.

Japonci mají zřejmě zcela posunuté hranice toho, co co je a není přijatelné. Filmová babička Bridget Jonesové měla pravdu, když říkávala, že Japonci jsou krutá rasa. Loni například informoval australský deník The Sydney Morning Herald, že během lovu velryb u jižního pobřeží Antarktidy bylo povražděno přes 120 březích velryb. Následně, z důvodu „vědeckého programu“, zabili „vědci“ dalších 114 mladých velryb. Lovecká akce přitom byla charakterizována jako biologické vzorkování s cílem zkoumat „strukturu a dynamiku antarktického vodního ekosystému“. Japonští vědci tehdy tvrdili, že tento každoroční lov je nutný pro výzkumné účely a velryby je nutné chytit a zabít, aby zjistili obsah jejich žaludků, přesněji řečeno „odhadnout, co loví a čím se živí“. Zabít někoho kvůli zjištění, čím se živí, však není o nic méně bizarní. Nestačilo by pro takový výzkum počkat, až velryba zemře, nebo vybrat nějaký nemocný kus namísto vraždění stovek mladých jedinců?

Nestačilo, protože vědecké účely byly jen záminka a zstěrka toho, že Japoni nikdy lovit nepřestali, mladé nemladé. Co asi budou provádět nyní, když vystoupili z komise?

Nezbývá než Japonce aspoň trochu ohldat, aby – až vyvraždí ohrožené velryby u svého pobřeží – nedrancovaly i v jiných vodách. Protože jestli jejich vystoupení z velrybářské komise přineslo alespoň nějaké pozitivum, tak to, že po odchodu z komise nemůže Japonsko využívat výjimku pro lov velryb „pro vědecké účely“ v mezinárodních vodách, a proto bude muset zastavit lov na širém moři. Teoreticky. Protože když se rozhodnou lovit, těžko je někdo zastaví.

Ono s mezinárodním právem či dohodami je to celkově dost nahnuté – mnohé státy jej dodržují, jen pokud se jim to zrovna hodí. A ti, co ho porušují a válčí nejvíc, jsou pak ještě navíc experty pro lidská práva. Japonci aspoň nic nepředstírají…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra