O víkendu proběhlo další setkání klubu Bilderberg, kterého se každý rok účastní světové elity, aby zde probraly, jakým směrem budou v daném roce manipulovat svět. Do Švýcarska se letos sjelo oficiálně 124 nejvyšších bankéřů, šéfů nadnárodních korporací či politiků a nechyběl tu ani zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Dorazil i šéf NATO Stoltenberg, který zaujatě diskutoval a americkým ministrem zahraničí Pompeem, to asi aby věděl, kdo se bude letos bombardovat, a také například šéfredaktorka týdeníku The Economist Zanny Minton Beddoesová, jakou sociálně-inženýrskou ideologii prosazovat. Schůzování se tradičně účastní i lidé, kteří na seznamu nejsou.

Ani už ta konspirace není, co bývala. Kde jsou ty časy, když přinášeli z tajných setkání elit zprávy investigativní novináři jako Daniel Estulin nebo Jim Marrs, kteří měli své zdroje uvnitř, a organizátoři se mohli picnout, když jim před hotelem řval do megafonu americký alternativní novinář Alex Jones. Jim Marrs zemřel, Alexe Jonese odpojili od Facebooku a YouTube a Daniel Estulin začal uvádět televizní show, řečnit na konferencích OSN a byl nominován na Nobelovu cenu míru.

Regenračné centrum

Členové Bilderbergu se poprvé sešli ve stejnojmenném hotelu v nizozemském Oosterbeeku v roce 1954. Skupinu vedli od samého začátku muži s rodovými tituly, konkrétně jeden kníže, dva baroni a po jednom hraběti a vikomtovi. Bilderberg od těch dob pánům z řad nadnárodní finanční oligarchie pomáhá realizovat jejich hospodářskou agendu. A také politickou a sociální. Lidé jako Estulin, Marrs a Jones byli obviňováni z šíření fake news – existence skupiny byla dlouhá léta navzdory důkazům v médiích, která těmto elitám patří a jejichž zástupci se Bilderbergu účastní, aby věděli, očem mají psát a hlavně nepsat, popírána. Informací ale přesto díky lidem jako Estulin proudilo ven stále víc a víc, a tak museli Bilderbergové pod tlakem změnit taktiku. Přestali svoji konspirativní činnost, scházení se a domlouvání nejrůznější agendy popírat, ale rozhodli se jej bagatelizovat. Jde prý o zajímavé a inspirativní přednášky a tak. Jasně, už vidím, jak si šéf banky a americkým prezidentem povídají o přednáškách… Nejvtipnější bylo, když si tajná a „neexistující“ skupina Bilderberg založila vlastní internetové stránky, kde vydává tiskové zprávy a poskytuje i kontakty pro média.

Letošní, již 67. ročník uzavřené konference se uskutečnil od 30. května do 2. června v přísně střeženém pětihvězdičkovém hotelu ve švýcarském městě Montreux u Ženevského jezera. Schůzovat se podle krátké tiskovky mělo o 11 klíčových tématech, jejichž vyslovení „přednáškovou“ teorii samo o sobě popírá. Číslem jedna bylo Rusko a Čína, se kterými je Západ dlouhodobě „ve při“. Řešil se také brexit a budoucnost EU. Mimochodem společná evropská měna euro se „pekla“ právě na Bilderbergu. Snad by bývalo bylo lepší, kdyby hoši zůstali doma.

Letos se řešila i klimatická změna a udržitelnost či umělá inteligence nebo sociální média jako zbraň. Jestli řešili mocní Facebook, můžeme očekávat další sofistikované cenzorské postupy a zásahy. Alex Jones by mohl vyprávět.

Hosty Bilderbergu letos sledoval v Montreux redaktor deníku The Guardian Charlie Skelton, který se klubu věnuje již nějaký ten pátek. A napsal: „Bilderbergskou směs osobností veřejného života, lobbistů a investorů diskutujících za zavřenými dveřmi o politice je z hlediska transparentnosti těžké hájit. Dokonce i večírek na parníku má ovzduší korupce,“ napsal Skelton o plavbě Bilderbergů po Ženevském jezeře. „Na lodi bylo téměř tolik miliardářů jako tělesných strážců. A více novinářů a komentátorů si tam cinkalo sklenicemi s bankovními šéfy, než stálo za bezpečnostním kordonem a informovalo o události.“

Občas je ale na Bilderbergu i legrace. Když v roce 2016, kdy se Bilderberg sešel v drážďanském hotelu Kempinski, celou akci monitorovali zástupci alternativních médií, potkali bývalého šéfa CIA, generála Davida Petraeuse, když si šel v trenýrkách a tričku zaběhat v bláhovém domnění, že ho nikdo nepozná. Jakmile se ho začali novináři na něco ptát, zaskočený Petraues využil své běžecké výbavy a doslova a do písmene zdrhnul.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra