Po nečekaných výsledcích referenda o setrvání Velké Británie v Evropské unii a volbě amerického prezidenta přišlo další volební překvapení. V rakouské prezidentské volbě nezvítězil Norbert Hofer ze Svobodné strany Rakouska, ale Alexander van der Bellen, kandidát strany Zelených. Vítězství Hofera, kterého se evropské elity obávaly, by potvrdilo v Británii a USA započatý trend „vzpoury voličů“. V Rakousku se tento trend sice z důvodů, o kterých ještě bude řeč, podařilo zbrzdit, nikoli zastavit.  [sociallocker id=“94522″]

V případě amerických i rakouských voleb se manipulovalo a čachrovalo s voliči ve velkém. Ve Spojených státech poražený establishment organizuje násilné protesty, kuje pikle a chce Trumpa za každou cenu sesadit, a probíhá snaha o zvrácení výsledku voleb přepočítáváním hlasů v klíčových státech, kde vyhrál Donald Trump.

V Rakousku vyhrál médii a elitami preferovaný kandidát až na potřetí. Tedy, on vyhrál už na poprvé, ale tyto volby byly tak zjevně pochybné, že je musel zrušit Ústavní soud. V květnové volbě totiž pro globalisty nečekaně, ještě před Brexitem, uspěl Norbert Hofer – v neděli večer, po sečtení hlasů, vyhrál. V pondělí se ale připočetly ještě korespondenční hlasy, které, statisticky téměř zázračně, přisoudily vítězství Van der Bellenovi.

To jsem z toho jelen. Vlevo van Bellen, vlevo Hofer. Foto Wikimedia Commons
Nový rakouský prezident Van der Bellen. Foto Wikimedia Commons

Mluvčí ministerstva vnitra Robert Stein přiznal, že poštovní hlasy byly otevřeny a spočítány v neděli v noci ve čtyřech různých okresech v Carinthii bez přítomnosti oficiálních volebních svědků, což vyvolalo stížnost úřadu prokuratury pro hospodářskou kriminalitu a korupci státních úředníků. Podle zákona by ty v urnách chybějící hlasy měly být otevřeny v 9:00 h v pondělí před činiteli volební komise. Vnější obálky chybějících volebních karet byly ale už předem otevřeny,“ uvedla zpráva. Ve všech řečených okresech přitom před započtením poštovních hlasů vedl Hofer nad Bellenem.

Předseda Svobodných Heinz Christian Strache poukázal rovněž na nesrovnalosti v Linzu a ve Waidhofenu, kde bylo více hlasů než obyvatel. „Ač v té malé venkovské obci v Dolních Rakousech Waidhofen a v Ybbs an der Donau bylo registrováno pouze 9000 lidí, tak ti, co počítali voličskou účast, tvrdili, že účast byla 13 000 (149,9 procenta),“ hlásil deník Express.

Jak zdůrazňuje William F. Jasper v New American: „Bez ohledu na výsledek oficiálního povolebního vyšetřování podvodů je jasné, že výhled na presidentování Norberta Hofera vyvolal ohromný poplach ve vyšších mocenských kruzích uvnitř Evropské unie.“

Druhý volební pokus se měl uskutečnit v říjnu, leč nestalo se. Norbert Hofer měl totiž v neoficiálních průzkumech v září takovou převahu, že byly volby posunuty pod naprosto neuvěřitelnou záminkou na 4. prosince. V pondělí 12. září 2016 předstoupil před rakouské novináře spolkový ministr vnitra Wolfgang Sobotka a oznámil, že druhé kolo prezidentských voleb, už předtím jednou soudem zneplatněné, se odkládá, protože „nelepí obálky“. Obálky, za drahé peníze nakoupené rakouským erárem v milionovém objemu, měly prý podřadné lepidlo a v důsledku toho se otevíraly samy od sebe nebo jen při lehké manipulaci.

Nějak nám to nelepí, volby se musí odložit. Foto Wikmedia Commons
Nějak nám to nelepí, volby se musí odložit. Foto Wikmedia Commons

Třetí pokus se uskutečnil na začátku prosince a elity mobilizovaly. K úlevě Evropské unie a všech globalistů to nakonec přece jen dopadlo a zvítězil Alexander van der Bellen. Hofer tak může litovat především machinací při prvním volebním pokusu v květnu, kdy měl vítězství na dosah. Leč prohru uznal a přijal a na rozdíl od amerických Demokratů jsou rakouští Svobodní i jejich voliči zatím v klidu. Evropští představitelé ale jásají.

Šéf evropského parlamentu Martin Schulz reagoval nadšeným prohlášením, že je Bellenovo vítězství „tvrdou ranou pro nacionalismus a protievropský populismus“. Raduje se také německý vicekancléř a šéf sociální demokracie SPD Sigmar Gabriel. Výsledek rakouských voleb podle něj uklidnil celou Evropu. „Celé Evropě spadl kámen ze srdce. Pokud se předpoklady potvrdí, bude výsledek voleb v Rakousku jasným vítězství rozumu nad pravicovým populismem,“ řekl Gabriel deníku Bild.

Regenračné centrum

Podle bulvárního deníku Kronenzeitung dala země přednost jistotě před radikální změnou. Jistotě čeho, ale deník nedodal. Elity podle něj uspěly se „strategií strachu ze změn“. Van der Bellen by mohl zvrátit mezinárodní trend poslední doby, kdy se voliči stále více obrací proti establishmentu, napsal list Kurier. „Nový prezident se bude orientovat spíše na Brusel než na stále více nacionalismem formované státy východní Evropy,“ uvedl v komentáři list.

List Die Presse napsal: „S novým prezidentem Alexanderem Van der Bellenem Rakousko čeká šestiletá cesta spacím vozem místo projížďky domem hrůzy, jež by nastala v případě výhry Norberta Hofera.“ Co se ale stane, až se po cestě spacím voze probudíme? Sarkasticky tento výrok hodnotili rakouští i čeští čtenáři v diskusích: Jen aby z klidné cesty spacím vozem nebyla vražda v Orient expresu…

Establishment možná vyhrál bitvu, ale nikoli celou válku. Ve stejný den jako v Rakousku se totiž hlasovalo i v Itálii, kde trápící se bruselský moloch dostal direkt přímo na solar, a jeho nadšení vystřídalo zděšení.

V Rakousku vyhrál ten, kdo vyhrát měl, ale v Itálii to nevyšlo... Foto Wikimedia Commons
V Rakousku vyhrál ten, kdo vyhrát měl, ale v Itálii to nevyšlo… Foto Wikimedia Commons

Jen pár dní poté, co se šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker vyslovil proti pořádání referend týkajících se Evropské unie „nejen kvůli obavám o jejich konečný výsledek, ale i proto, že přidají další kontroverze k těm, které se už v srdci EU hromadí“, přiznal italský premiér Matteo Renzi porážku v referendu o ústavních změnách, s nímž spojoval další pokračování své vlády. Nedělní vítězství Bruselu v rakouských prezidentských volbách tím z jeho pohledu získává hořkou pachuť. Na rozdíl od italského premiéra, který s referendem spojil své pokračování ve funkci, totiž rakouský prezident má pouze reprezentativní funkci.

Jak poznamenala agentura Reuters, jestliže budou výsledky potvrzeny, bude to znamenat novou ránu pro Evropskou unii, která chtěla, aby italský premiér pokračoval ve svých „reformních“ snahách. Po pádu Renziho, který ohlásil svou rezignaci, se mohou totiž dostat k moci strany, které kritizují Evropskou unii, a mluví dokonce o vystoupení z tohoto svazu. Protestní Hnutí 5 hvězd Beppeho Grilla má dnes podle různých průzkumů podobnou jako vládní Renziho sociální demokraté, nebo dokonce vyšší – hlas by mu dala více než třetina Italů.

Spíš než na vítězství rozumu a to, že spadl Evropě kámen ze srdce, jak tvrdí německý vicekancléř, to vypadá, že jí padá srdce kamsi do kalhot, o mozku raději nemluvě. A voliči proti úpadku evropských států v rukou bruselských komisařů a sociálních inženýrů stále hlasitěji protestují.

A propos, když uvážíme, jak negativně nálepkují média spolu s bruselskými elitami každého, kdo chce změnu, jako „krajně pravicového populistu“, by měla napsat, že se v Rakousku utkal „pravicový populista“ s „rudozeleným extremistou“. Neb jak jinak označit člověka, který současnou Evropu, jež absolutně nezvládá migrační krizi, kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům a kterému se nelíbí stanovení horní hranice počtu přicházejících běženců za rok a plánované kontroly na hranicích s Itálií?

Jenže podle médií je takový člověk proevropský, a ten, kdo by chtěl nastavit nějaká pravidla, je protievropský. Všechno je zkrátka naopak. A ti neposlušní voliči to začínají stále jasněji vidět.
[/sociallocker]

Chcete sobě nebo někomu jinému udělat radost hodnotným dárkem pod stromeček? Šifra pro vás opět připravila pořádnou nadílku. Vánoční balíčky všech vyšlých čísel a čísel, která vyšla během letošního roku, za skvělou cenu, slevy na předplatné, tištěné i digitální, dárkový certifikát a různé akce…

Milan Vidlák, šéfredaktor časopisu Šifra

Regenračné centrum