Agentura Reuters informovala o tom, že v posledních měsících pracovníci amerických tísňových linek pomáhajících obětem sexuálního násilí zažívají obrovský nápor. Poté, co získala celosvětový ohlas americká kampaň Me Too, došlo k výraznému nárůstu počtu volajících. Někde se na dovolání čeká celé hodiny.

Vůbec největší americká tísňová linka svého druhu National Sexual Assault Hotline (NSAH) nestíhá odbavovat všechny volající a někteří musejí čekat až tři hodiny. „Není to jen nárazová věc. Podobný příval můžeme očekávat i nadále,“ řekla manažerka NSAH Celia Gamboaová. Přetížen je i on-line chat.

U zrodu kampaně Me Too stálo několik hollywoodských hereček, které si vzpomněly, že na své kariérní dráze čelily sexuálnímu obtěžování, neboť někteří producenti či režiséři za přidělení rolí vyžadovali sex.

Herečky na podzim veřejně obvinily ze sexuálního obtěžování vlivného filmového producenta Harveyho Weinsteina a spustila se doslova lavina. Aféra vzedmula vlnu dalších obvinění mířících na politiky, představitele filmového průmyslu, novináře či manažery a své zkušenosti pod hlavičkou kampaně začaly zveřejňovat stovky žen z celého světa.

Linka RAINN byla od té doby nucena k dosavadním 200 zaměstnancům přibrat dalších 40 a zapojuje do práce i více dobrovolníků. Podle jejího šéfa Scotta Berkowitze se tím podařilo odbourat čekací dobu, která se nepříjemně prodlužovala. „Nemyslím, že bychom někdy v minulosti mluvili o sexuálním násilí a jeho dopadech tímto způsobem,“ řekla agentuře Reuters Indra Henardová, výkonná ředitelka washingtonského krizového centra pro oběti sexuálního násilí, na něž se v současnosti obrací dvojnásobek lidí proti loňsku.

Regenračné centrum

A to je právě ta potíž. Spousta lidí vycítila možnost zviditelnění či výdělku u soudů a tomuto běsnění padá za oběť – ponecháme-li teď stranou skutečné sexuální násilníky – mnoho dosud bezúhonných mužů. Kampaň začíná místy připomínat nechvalně proslulý středověký hon na čarodějnice. A co je paradoxní, jeho obětí se stávají i ženy, které fanatismus kritizují.

Například známá kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová- Loni byl uveden televizní seriál natočený podle její knihy Příběh služebnice, který získal mnoho cen a byl též označován za dílo velice aktuální – právě kvůli tématu ženy, jež se vzpírá útlaku. Jenže poté Atwoodová podepsala protest proti způsobu, jímž Univerzita Britské Kolumbie řešila obvinění Stevena Gallowaye, někdejšího šéfa tamní katedry tvůrčího psaní. Údajně se dopustil sexuálního obtěžování a útoku, jenže obvinění proti němu byla odmítnuta, přestože řízení s ním probíhalo netransparentně a tendenčně. I když byl nevinný, z univerzity musel odejít! A Atwoodová, která ho podpořila, se z hrdinky stala pro zfanatizované feministky zrádkyní.

Podobně dopadla stovka převážně francouzských umělkyň v čele se slavnou herečkou Catherine Deneuveovou (74), které se v otevřeném dopisu ohradily proti tendenci ke kriminalizaci mužů. V ni totiž podle nich vyústila původně americká kampaň MeToo namířená proti sexuálnímu obtěžování žen. „Znásilnění je zločin. Ale neodbytné nebo nemotorné flirtování není zločin a ani galantnost není agresí mužského šovinismu,“ uvedly.

Výsledek? Staly se terčem zloby. Nakonec se Deneuveová pro jistotu omluvila, i když svůj názor nezměnila. „Bratrsky zdravím všechny oběti obludných činů, které mohl zranit dopis publikovaný v deníku Le Monde. Jsou to ony a jen ony, jimž nabízím svou omluvu. Nic v dopise neospravedlňuje obtěžování, to bych text nepodepsala. Podepsala jsem ho z důvodu, který je pro mě zásadní: kvůli nebezpečí čistek v umění,“  konstatovala herečka v prohlášení zveřejněném na webových stránkách listu Libération.

Vrcholem ale zatím bylo, když byl (kdysi do nebes vynášený) herec Kevin Spacey – protože obtěžoval mladé herce – vymazán z již hotového filmu a jeho kariéra skončila. Jak říkával Karel Havlíček Borovský: „Tak to chodí na tom světě, každou chvíli jinak, dneska ctí tě za svatého, zejtra budeš sviňák.“

Regenračné centrum

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra