Čtyři policisté byli zraněni (dva těžce popáleni), když „mladíci“, zhruba patnáctiletí členové muslimského gangu, obklopili jejich auta a začali na ně vrhat kameny a ohnivé provizorní výbušniny. Policisté byli pobouřeni, když ministr vnitra nazval útočníky „trošku divočejšími“. Policie a opoziční politici reagovali tak, že to nebyli žádní trochu divočejší mládežníci, ale kriminálníci s úmyslem zabíjet. Šifra, na rozdíl od většiny českých médií, o vzpouře policistů informovala. Ve Francii se toho ale poslední dobou děje po hříchu mnohem mnohem víc. [sociallocker id=“94522″]

Dva studenti v Calais napadli učitele. Jeden z nich mu rozdrtil čelist a zbavil jej několika zubů – a to proto, že je učitel požádal, aby se vrátili k práci. Nepokoje, trvající čtyři noci, začaly poté, co policie zatkla řidiče, který odmítal zastavit na pokyny policisty. Tyto nepokoje byly největšími, jaké se v moderní Francii odehrály. Přesto prakticky žádné francouzské mainstreamové médium toto téma neřešilo. „Vše, co reprezentuje státní instituce (…), je nyní zaplaveno násilím, založeném v podstatě na sektářských a občas etnických excesech, poháněných neuvěřitelným hněvem vůči naší zemi,“ říká Thibaud de Montbrial, právník a expert na terorismus.

V květnu roku 2017 si Francie zvolí nového prezidenta. Politici už debatují o deficitech, o příjemcích sociální podpory, o růstu HDP a tak dále, ale zdají se být zcela odtrženi od reality. Protože ve Francii se prudce rozšiřuje především násilí. Nejenom teroristické útoky, o kterých média informovala, ale především „čisté“ násilí pouličních gangů. Nejistota roste v nemocnicích, ve školách i na samotných ulicích, a to i v řadách policie. Média se neodváží říct, že toto násilí pochází hlavně od muslimských gangů. „Mládež“, jak je tedy místo toho nazývají, je jen krycím jménem pro to, co doopravdy jsou a dělají. Nicméně klima se mění a situace přiostřuje, jelikož se konflikty šíří do nemocnic, mezi policisty, do škol a podobně.

POLICIE

Největším důkazem vzrůstající nespokojenosti v řadách policie bylo 500 policistů demonstrujících se služebními vozy a motocykly v noci 17. října. To proběhlo bez podpory pracovních unií, spontánně na Champs Elysées v Paříži. Podle deníku Le Figaro ministerstvo vnitra panikařilo, a dokonce se obávalo puče: „Policie zablokovala přístup do Marigny, která vede podél prezidentského paláce a Place Beauvau.

Je těžké býti francouzským policistou. Photo: Pimprenel/Wikimedia Commons.

Osmnáctého října se Jean-Marc Falcone, vrchní ředitel policejních složek, setkal s představiteli protestu a byl obklopen stovkami policistů požadujících jeho odstoupení. Primárním důvodem jejich hněvu je násilí, často mířené právě proti policistům, a také teroristické útoky obecně. Co se týče terorismu, dva policisté byli ubodáni v Magnanville na jaře 2016 islámskými extrémisty. Ve stejné době bylo zraněno na 300 dalších strážníků. Člověk se ani nemůže divit, že protestují, nicméně to by musel být o těchto událostech řádně informován. A to se samozřejmě neděje.

Na podzim přetekl strážníkům pohár trpělivosti. Čtyři policisté byli zraněni během útoku ve francouzském předměstí Viry- Châtillon, typické no-go zóně, kam by normální člověk nikdy nevkročil. Zaútočilo zde na ně 15 „mládežníků“, kteří obklopili jejich auta, vrhajíce na ně kameny a domácké výbušniny. Dva strážníci byli vážně popáleni, jeden skončil v kómatu. Stejná věc se odehrála o pár dní později, kdy byla policejní hlídka znovu přepadená v předměstí, kde se jako mor šíří oblasti, do kterých je radno nevstupovat – například Val-Fourré.

V říjnu deník Le Figaro spustil on-line dotazník s jedinou otázkou: „Schvalujete protest těchto policistů?“ 90 % z 50 000 respondentů odpovědělo „ano“.

Protest se mezitím rozšířil do dalších měst. Více než měsíc od začátku nepokojů policisté stále protestují v každém velkém městě. 24. listopadu jich 200 demonstrovalo v Paříži mezi Place de la Concorde a Vítězným obloukem, aby vyjádřili své pobouření.

ŠKOLY

Tremblay-en-France (Seine-Saint-Denis poblíž Paříže): Ředitel školy Hélène Boucher byl napaden 17. října několika „mladíky“ přímo před školou. Tito „mládežníci“ útočili na školu podobnými domácími výbušninami, a když se je ředitel pokoušel uklidnit, jeden z nich na něj zaútočil. Incidentu se účastnilo 50 lidí. Toto byl již třetí případ v řadě, který se odehrál v této oblasti. Čtyři dny předtím zde zapálili dvě vozidla.

O měsíc později deník Le Monde uspořádal setkání se dvěma studenty. Cílem bylo pochopit důvod násilností zde v Tremblay. Jedenadvacetiletá Yacine, studentka Pařížské univerzity, prohlásila: „Toto je varování. Tito mladí lidé nezaútočili na školu náhodou. Chtějí napadnout instituci, napadnout stát.“ Přehání? Těžko.

Argenteuil (Val d’Oise, pařížské předměstí): Učitel základní školy Paul Langevin byl zmlácen na ulici 17. října, a to když převáděl děti zpět do školy z kilometr vzdáleného tenisového kurtu. Poté, co zvýšil hlas na jedno z dětí, dva mladí muži zastavili auto, označili učitele za „rasistu“, a zmlátili ho před zraky dětí. Podle deníku Le Parisien jeden z útočníků opodstatnil své konání tím, že je učitel rasista. „Vy nejste jejich pán,“ řekl muž. „Jediný pán je Alláh.“

Colomiers (Toulouse, jih Francie): Učitel tělocviku byl napaden studentem, rovněž 17. října. To se přihodilo pro změnu tak, že se učitel pokusil studentovi zabránit v tom, aby odešel zakázaným východem.

Calais (Pas-de-Calais): Dva studenti v jazykové škole pro migranty v Calais napadli učitele, a jeden z nich mu rozdrtil čelist a vylámal několik zubů. Incident se odehrál 14. října, alespoň dle lokálních novin Nord-Littoral. Studenti napadli učitele proto, že požádal jednoho ze zmíněných studentů, aby se vrátil k práci.

Saint-Denis (Seine Saint-Denis, předměstí Paříže): 13. října, školní ředitel a jeho zástupci byli zmláceni studenty výukového programu francouzského jazyka pro migranty za to, že byli napomenuti, protože dorazili pozdě.

Štrasburk: Učitel matematiky byl 17. října brutálně napaden „mladíkem“, který do této školy ani oficiálně nechodí. Podle všeho se měl ve škole ocitnout už několikrát předtím, a když ho učitel požádal, aby ze třídy odešel, „mladík“ ho před útěkem pro jistotu zbil.

NEMOCNICE

Šestnáctého října patnáct osob doprovázelo pacienta, a u toho stihli šířit teror na pohotovosti nemocnice Gustave Dron v Tourcoing, jak hlásí La Voix Du Nord. Doktor byl vážně zraněn, přesněji zmlácen, zatímco jej někdo další držel za vlasy. Jedna sestřička, jež se incidentu zúčastnila, se nechala slyšet: „Deset lidí násilně vniklo dovnitř, doktoři je požádali, aby odešli. Když bylo po všem, došlo mi, že místo je zdevastované, pacienti terorizováni a jejich příbuzní plakali.“

Ilustrační foto Wikimedia Commons

Útočníci přišli z oblasti La Bourgogne, již obývají především imigranti ze severu Afriky. Tři z nich byli zatčeni. Ve stejné oblasti La Bourgogne proběhly 4. října nepokoje. Čtrnáct aut bylo zapáleno a dvanáct lidí zatčeno. Řádění trvalo čtyři noci.

POLITIKA

Čtrnáctého října Nadine Moranová, zástupkyně opoziční strany Les Républicains, se pokusila fyzicky zabránit alžírskému byznysmenovi jménem Rachid Nekkaz ve vstupu do centra veřejných financí v městě Toul na východu Francie. Nekkaz je známý tím, že splácí pokuty udělené muslimských ženám zatčeným za to, že nosí burku ve společnosti, což bylo ve Francii zakázáno v říjnu 2010. V současné době se debatuje o dodatku k zákonu, který by zakázal tuto praktiku obcházení zmíněného zákona.

Prezident Francois Hollande je v současné době pod palbou médií, neboť v knize „Prezident by to neměl říkat…“ údajně prohlásil, že Francie má problém s islámem, přesněji řečeno přijala příliš mnoho migrantů. Nicméně Hollande tvrdí, že taková prohlášení nikdy neučinil.

VEŘEJNOST

Čínská komunita ve Francii, jež žije ve stejném předměstí jako migranti, často hlásí, že je napadána a obtěžována, ale policii to prý příliš nezajímá. Situace se vyostřila natolik, že 50 000 etnických Číňanů uspořádalo protestní pochod Paříží, jenž se odehrál 4. září. Protestující nosili bílé tričko s nápisem „Bezpečnost pro všechny“ a mávali francouzskými vlajkami. Na pomoc se k nim přidala řada lidskoprávních skupin.

V lednu 2016 think tank Cevipof z Pařížského institutu politických věd zveřejnil svůj sedmý Barometr politické důvěry neboli každoroční průzkum zkoumající demokratické hodnoty v zemi. Průzkum je založený na vyzpovídání 2074 lidí:

  1. Věříte vládě? Moc ne 58 %, vůbec ne 32 %
  1. Věříte zákonodárcům? Moc ne 39 %, vůbec ne 16 %
  1. Věříte prezidentovi? Moc ne 32 %, vůbec ne 38 %
  1. Záleží politikům na tom, co si lidé myslí? Moc ne 42 %, vůbec ne 46 %
  1. Jak dobře funguje ve Francii demokracie? Špatně 43 %, hodně špatně 46 %
  1. Věříte politickým stranám? Moc ne 47 %, vůbec ne 40 %
  1. Věříte médiím? Moc ne 48 %, vůbec ne 27 %
  1. Jak přistupujete k politice? S nedůvěrou 39 %, znechuceně 33 %, znuděně 8 %
  1. Jak vnímáte politiky? Zklamání 54 %, znechucení 20 %
  1. Jsou politici zkorumpovaní? Ano 76 %
  1. Příliš mnoho migrantů? Ano nebo přiklání se k ano 65 %
  1. Je islám hrozbou? Ano nebo přiklání se k ano 58 %
  1. Jste pyšný na to, že jste Francouzi? Ano 79 %

Pozn. Šifry: A to víme, že průzkumy veřejného mínění jsou většinou vytvářeny ve velmi optimistickém duchu.

Jako ve většině vyspělých zemí opět vidíme značné rozdíly mezi světem veřejnosti a světem prezentovaným hlavními médii. Tomu už se člověk ani nediví, ale je zajímavé vidět, jak vytrvale lze skrývat realitu, která se nám děje doslova za plotem.
[/sociallocker]

Chcete sobě nebo někomu jinému udělat radost hodnotným dárkem pod stromeček? Šifra pro vás opět připravila pořádnou nadílku. Vánoční balíčky všech vyšlých čísel a čísel, která vyšla během letošního roku, za skvělou cenu, slevy na předplatné, tištěné i digitální, dárkový certifikát a různé akce…

Překlad: Jan Petrák

Zdroj: https://www.gatestoneinstitute.org/9174/france-decomposing