Anglofonní média zasypaly titulky s názvem „windscreen phenomenon“, neboli „fenomén čelního skla“, popisující, jak hmyz přestává narážet do předního skla u jedoucích aut. Je to smutná narážka na to, že jejich populace nebezpečně vymírá.

Epicentrem zneklidňujících diskusí o vymírání hmyzu je západní Evropa, například Německo, v níž je dostatečně hlasitá například amatérská skupina, která se nazývá Entomologická společnost Krefeld. Monitoruje populaci různých druhů hmyzu ve 100 přírodních rezervacích západní Evropy, a činí tak už od 19. století.

Nejdrastičtější situace nastala v posledních 10 letech. Britští včelaři ztráceli skoro třetinu populace včelích kolonií ročně. V roce 2013 vyšlo najevo, že populace zmíněných přírodních rezervací pro ekosystém klíčových hmyzích druhů byla dramaticky zredukována o celých 80 %.

Důvodů, proč se tak děje, je celá řada. Britští včelaři například přišli na to (nebo se to alespoň domnívají), že je drastické vymírání spojeno s ještě drastičtějším úbytkem přirozeného prostředí, které včely i další hmyz k životu potřebují. Od 30. let 20. století došlo až k ohromujícímu 97% úbytku luk bohatých na květiny na úkor výstavby či zemědělství.

Matt Shadlow, ředitel britské charity na záchranu hmyzu Buglife, prohlásil: „Právě dnes nás někdo volal a řekl, že přední sklo jeho auta bylo naprosto čisté, prakticky ani žádní moli v předních světlech. Toto je součást obrovských ztrát malých živočichů v posledních dekádách. Veřejnost ví o včelách a motýlech, ale to jsou jen špičky ledovce. Jedná se o moly, vosy, brouky a mnoho dalších skupin, kterých bývala hojnost, a dnes je jich najednou nedostatek.“

Kromě méně zřejmých důvodů, jako je úbytek rozmanitých květin a luk, existují ty známé, na kterých se experti shodují takřka jednohlasně – a to je úmrtí hmyzu způsobené chemickými postřiky. Důvodů ale existuje ještě více. Jedním z nich je například hliník ve své čisté formě. Ten se v posledních století rozšířil všude po Spojených státech, Evropě i dalších místech (ačkoliv by se takto vyskytovat neměl, běžně se naváže na jiné věci a přestane být pro hmyz nebezpečný) a údajně u včel způsobuje formu demence. O té referuje server Science Daily: „Nová vědecká studie nalezla velmi vysokou kontaminaci hliníkem u včel, která způsobuje kognitivní dysfunkce. Vyvstává otázka, zda hraje roli v úbytku i v populaci čmeláků.“

Toto je jeden z dobrých případů problémů, které mohou být potenciálně o hodně větší, než jaká se jim věnuje pozornost. Zatímco úřady tento problém přehlížejí (asi je hliník vedlejší produkt něčeho výdělečného), nezávislé organizace se tématu věnují poměrně obsáhle (například ve „Stop Spraying Us“ provedli rozbor dešťové vody, kde prokázali vysoké množství hliníku. To se týká oblasti od Kalifornie po Oregon).

Dalším významný problém představují vysílací telefonní věže a elektromagnetismus obecně. Zatímco na zdraví lidí není efekt „elektromagnetického smogu“ na první pohled tolik patrný, u hmyzu je odpověď o hodně jasnější. Však se o tom vyjadřuje například článek od Natural Society: „Elektromagnetické záření, vyzařující z mobilních věží, je tak silné, že ovlivňuje biologické systémy ptáků, hmyzu, a dokonce i lidí. Studie, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, na základě toho vyzvala k ochraně flory a fauny zákonem.“

S elektromagnetismem je to horší, neboť jeho rozšíření je tak obrovské a běžné životy lidí na něm závisí do takové míry, že není reálně možné se jej v nejbližší době zbavit ani jej zmírnit do přijatelných a zcela nezávadných limitů. Ba právě naopak. Americká FCC (Federal Communications Commission) silně tlačí na instalaci 5G věží, které překonají už tak několikrát navýšené regulace, jež jsou podle řady studií nebezpečné.

Úřady a korporace dlouhodobě upřednostňují peníze před zdravím včeliček i lidí. Každý člověk s trochou rozumu a lidskosti by samozřejmě upřednostnil přežití jak živočišných druhů, tak v dlouhodobé perspektivě i ekosystému a sebe sama. Naléhavá otázka zní: Existuje ještě způsob, jak s chamtivostí takového kalibru bojovat, ať už se jedná o záměrně dysfunkční součástky, plasty v oceánech nebo vymírání včel? A lze v takovém prostředí vůbec přežít?

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroj: http://themindunleashed.com/2017/09/vital-insects-life-dying-80-population-decline-nature-reserves.html http://www.telegraph.co.uk/science/2017/08/26/windscreen-phenomenon-car-no-longer-covered-dead-insects/ https://www.sciencedaily.com/releases/2015/06/150608082933.htm http://naturalsociety.com/cellphone-tower-emr-damaging-birds-insects-humans/

Sdílejte článek na sociálních sítí:

Diskuze