Burkina Faso je sice poměrně neveliká země v západní Africe, ale zároveň největší producent bavlny na kontinentě a 10. největší na celém světě. Země s 19 miliony obyvateli, která je na svém bílém zlatě do velké míry ekonomicky závislá, se nyní odhodlala k velice závažnému kroku – upouští od pěstování a produkce geneticky modifikované bavlny.  Burkina Faso oficiálně prohlásila, že se vzdává bavlny od Monsanta, neboť ji považuje za neekonomickou.

Africká země zavedla GM bavlnu s nadějí, že se bavlna stane znovu jejich vývozním produktem číslo 1, kterým se v roce 2009 stalo zlato. Navzdory svým původním představám teď hlásí, že GM bavlna sice roste ve větším, ale propadla se kvalita.

„Bavlněné vlákno, jaké dnes vyrábíme, je krátké,“ řekl při rozhovoru pro AFP nynější prezident Roch Marc Christian Kabore. Délka vlákna je mimochodem dost důležitá, neboť dlouhé vlákno může být několikrát zamotáno kolem sebe a vytvářet pevnější látku. Prezident diplomaticky dodává: „Řečeno v obchodních termínech, je to aktivita, která už pro nás není příliš atraktivní.“

LÍBÍ SE VÁM WEB ŠIFRY? SEZNAMTE SE I S JEDINEČNÝM MĚSÍČNÍKEM ŠIFRA A PŘEČTĚTE SI CELÉ ČÍSLO NA UKÁZKU ZDARMA.

Toto rozhodnutí však někteří považují nejen jako ekonomický krok, ale i coby lokální vítězství agrikulturního světa proti nepříliš oblíbenému Monsantu s příslibem globálního dopadu. Nicméně je třeba hledět na věc vždy střízlivýma očima – Burkina nikterak nezaujala negativní postoj proti GM obecně. Wilfried Yameogo, ředitel Sofitexu, největší místní společnosti přes bavlnu, sice prohlásil, že národní farmáři s bavlnou nyní cílí k „100% konvenční produkci“, ale zároveň říká: „Pokud během tří, čtyř nebo pěti let najdou (Monsanto) řešení, nebude zde důvod, abychom se nevraceli ke GM. Co zde děláme, je taktický ústup – ne naprosté zavržení GM.“

Burkina nicméně obvinila Monsanto z prodeje nedostatečně testovaných plodin a žádá finanční náhradu. Další vývoj situace tedy závisí na postoji Monsanta, snaze a úspěšnosti ve vyřešení tohoto konfliktu. To přehnanou vstřícností vůči svým klientům či konzumentům svých plodin nikdo netrpělo, avšak několikrát ukázalo, že pro peníze je schopno udělat cokoli. Ovšem vyrobit něco kvalitnějšího? Nic takového zřejmě ještě nezkoušelo.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroj