EU se rozhodla ve sporu s Polskem přitvrdit a sáhnout na obávaný „článek 7“ neboli součást členské smlouvy v rámci Evropské unie, která umožňuje odebrat členské zemi ve výjimečném případě hlasovací právo.

Důvodem podle všeho mají být polské „nedemokratické“ reformy, nicméně Polsko také patří mezi jednu ze čtyř zemí, které se vytrvale brání uprchlickým kvótám.

Exekutivní síly Evropské unie ukázaly zoubky, když „demokraticky“ vytasily článek 7, a to poprvé v historii Unie.

Je to ovšem správný krok? Legální ano, neboť tak zní smlouva, se kterou Polsko i všechny další země při vstupu souhlasily. Toto nečekané a rázné řešení vyústilo z dvouletého konfliktu a rostoucího napětí mezi Unií a Polskem, a to kvůli soudním reformám, které Unie shledává za „vážné porušení práva“. V reformách totiž chybí soudní nezávislost.

„Je na Polsku, aby si našlo svůj vlastní model justičního systému, ale mělo by postupovat v souladu s právem,“ zní stanovisko z Bruselu.

Ten dal Varšavě tři měsíce na to, aby na výzvu zareagovala, ta ovšem ve změnách pokračovala, načež viceprezident Evropské komise prohlásil, že mu Poláci „nedali na vybranou“. I přes radikální řešení ale údajně doufá, že se celá situace vyřeší plodnější debatou, než byla ta dosavadní.

Polský premiér a historik Mateusz Morawiecki si ale stojí za svým. Prohlásil, že Polsko je „stejně tak odevzdané zákonům práva, jako zbytek EU“, a požádal Unii o otevřený a upřímný dialog. „Věřím, že suverenita Polska a idea spojené Evropy může existovat bok po boku,“ napsal Morawiecki prostřednictvím Twitteru.

Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro zašel ještě o krok dál, když veřejnoprávnímu zpravodajství PAP řekl, že se rozhodnutí Evropské unie je „politicky motivované“, a též trval na tom, že Polsko nikterak neporušuje evropské právo.

Ve zkratce, 13 nových reform podle Bruselu porušuje nezávislost polského soudnictví na základě změn, které umožňují exekutivní i legislativní moci „politicky zasahovat“ do soudní. Řada evropských zemí v čele s Francií a Německem prohlásila, že tyto změny fakticky předají soudní moc polské vládě.

Polsko však nečelí kritice jen kvůli reformám, ale i postoji vůči evropské migrační politice a dnes již nechvalně proslulým kvótám. Společně se zeměmi visegrádské čtyřky (tedy s ČR, Slovenskem a Maďarskem) odmítlo tyto kvóty, narychlo protlačené v raných fázích migrační krize, přijmout a stejně jako my čelí kritice i výhrůžkam. Zatímco Evropa toto vnímá všelijak, od porušování dohody až po čirý rasismus, místopředsedkyně vlády Beata Szydłová má pro tento postoj vlastní popis: „Země bez terorismu.“

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroje: http://www.telegraph.co.uk/news/2017/12/20/nuclear-option-article-7-could-mean-poland-could-engulf-may/ https://www.theguardian.com/world/2017/dec/20/eu-process-poland-voting-rights https://www.rt.com/news/413733-eu-launches-sanctions-against-poland/