Dokonalé soužití člověka s přírodou: Domorodcům v Mosambiku pomáhají při shánění potravy takzvané medozvěstky

V Mosambickém národním parku Niassa lidé kmene Yao dodnes žijí tradičním způsobem života. Jeho součástí je i pozoruhodná spolupráce s divokým ptactvem. Zdejší hledači medu by se neobešli bez svých věrných ptačích pomocníků, kteří domorodcům pomáhají najít včelí úly ukryté uvnitř stromů. Lidé i ptáci zvaní medozvěstky navíc vydávají specifické zvuky, aby jeden druhého našli. Podle vědců se jedná o velmi vzácný jev. Svědčí o tom i jejich čerstvá studie plná fascinujících detailů.

Kdybyste v mosambické rezervaci Niassa narazili na medozvěstku, bude na vás asi zprvu působit jako docela obyčejný ptáček. To ovšem jen do doby, než vám přiletí nad hlavu a začne na vás pískat, jako by snad po vás něco chtěla. Když budete zvědaví a budete se tohoto malého ptáka držet, s největší pravděpodobností vás dovede až k nejbližšímu včelímu úlu, které si včely v této oblasti budují většinou v kmenech stromů. Ptáte se, proč by to ten pták měl vůbec dělat a co z toho má?

Regenračné centrum

Můžete si být jistí tím, že k tomu má minimálně jeden dobrý důvod – medozvěstky totiž tímto způsobem spolupracují se zdejšími hledači medu, kteří jim za odměnu nechávají sníst včelí vosk. Zarážející je na celé věci fakt, že ptáci se takto chovají zcela přirozeně a domorodci je nepodrobují žádnému výcviku. Vědci to odůvodňují tím, že lidé a medozvěstky takto pravděpodobně spoluprací už tisíce, možná stovky tisíc let a toto chování se u nich postupně vyvinulo jako vrozený instinkt.

Malý pomocník na sebe vždy upozorní pískáním a za chvíli ho čeká sladká odměna. Foto Claire Spottiswood
Malý pomocník na sebe vždy upozorní pískáním a za chvíli ho čeká sladká odměna. Foto Claire Spottiswood

Férová spolupráce mezi lidmi a volně žijícími živočichy, kde si každý přijde na své – takovou raritu bychom jinde na světě hledali pravděpodobně dosti těžko. Pro sběrače medu kmene Yao je však hledání ptačích průvodců denní rutinou a bez medozvěstek by je nalezení sladké pochoutky stálo podstatně více úsilí i času. Nakonec jsou obě strany spokojené. Sběrači následují ptáky, kteří je dovedou ke stromu s medem, vysekají do něj díru a vezmou med; naopak medozvěstky si můžou pochutnat na včelím vosku, ke kterému by se bez svých lidských spolupracovníků neměly šanci dostat.

Že se jedná o skutečně chtěnou spolupráci z obou stran, dokazuje i fakt, že lidé i ptáci se na sebe snaží co nejvíce upozornit, aby zvýšili šanci, že se potkají. Sběrači při pravidelných pochůzkách vábí medozvěstky specifickým pokřikem „brrr…hm“ a ptáci o sobě zase dávají vědět hlasitým pískáním. Na celý proces se můžete podívat ve videu pod článkem, které mimo jiné informuje o aktuální studii doktorky Claire N. Spottiswoodové z Cambridgeské univerzity.

Claire se rozhodla vydat přímo do rezervace Niassa, aby si ověřila vlastní vědecké hypotézy, a výsledkem jejího výzkumu jsou zajímavé informace. Povedlo se například dokázat, že ptáci skutečně reagují na pokřiky sběračů, a šance, že bude sběrač veden medozvěstkou, je s pokřikem o 33 % větší.

Regenračné centrum

Vědomosti o tom, jak, kdy a kde křičet ve snaze nalákat okřídleného hledače včelích úlů, si sběrači kmene Yao předávají z generace na generaci a zmiňovaný zvuk „brrr…hm,“ který můžete slyšet ve videu, lidé používají tak dlouho, že se nějakým způsobem zařadil do palety vrozených instinktů medozvěstek, a proto na něj bez jakéhokoli tréninku, cvičení či dokonce jen výchovy rodičů prostě od narození slyší.

Vědci tento případ hodnotí jako velmi vzácný příklad mutualismu, jednoho z druhů symbiózy. Tento jev se totiž sice dá v přírodě pozorovat poměrně často, ale většinou u dvou různých druhů zvířat nebo třeba rostlin. Mutualismus u člověka a divokého zvířete je tedy vskutku jedinečnou záležitostí, a vědci se proto nechali slyšet, že udělají vše pro to, aby tradiční způsob sběru medu domorodců kmene Yao z Mosambiku nevymizel, jak už tomu u různých aspektů tradičního života v kmenových společnostech v moderní době bývá.

Lukáš Marek

Zdroje: http://science.sciencemag.org/content/353/6297/387http://www.mnn.com/earth-matters/animals/blogs/wild-birds-communicate-and-collaborate-humans-study-confirms