Čím víc Západ pomáhá Africe, tím je na tom Afrika hůř. Paradox? Možná. Anebo je tu druhá možnost: slovo pomoc má stejně opačný význam jako poslední dobou jiná krásná slova typu svoboda, demokracie, pravda či lidská práva. Prostě je to jako v Orwellově románu 1984 celé naopak. „Válka je mír, svoboda je otroctví….“ A nevědomost je síla!

Jinak si lze jen těžko vysvětlit fakt, že kdyby se opravdu všichni tak moc snažili konat dobro, jak říkají, mělo by to nulový, takřka záporný efekt.

Bylo by velmi zajímavé sledovat, jak by to v daných zemích, a to nejen afrických, ale i blízkovýchodních či jihoamerických, vypadalo, kdyby jim Američané a Evropané přestali pořád pomáhat, či spíše „pomáhat“, i když neumějí pomoct ani sami sobě. Vypadalo by to tam špatně? Možná. Ale hůř? Těžko.

Jak by to asi vypadalo na Ukrajině, kdyby se jí Západ nerozhodl pomoct? Blbě, ale stále o dost líp. V Iráku? Žádná hitparáda, ale milionkrát líp. V Sýrii? Skvěle. V Libyi? Fantasticky. V Kongu a spol? Těžko říct. Ale stoprocentně ne hůř, protože hůř už to nejde. Skoro by se chtělo říct, že když se přestaneme do všeho montovat, světu tím jenom prospějeme.

Regenračné centrum

Tím se ale dostáváme k palčivé otázce, proč tedy pořád „pomáháme“, když bychom nejvíc pomohli tím, že „pomáhat“ přestaneme. Nejspíš proto, že „pomáhání“, ve skutečnosti dobývání, kolonizování a rozvracení, je skvělý byznys. Pro nás samozřejmě, ne pro ně. Stačí si všimnout toho, že většinou „pomáháme“ jen v zemích, které jsou strategicky důležité, mají nerostné suroviny, ropu či něco jiného, moc důležitého pro geopolitickou šachovnici. Nešlo by to ale dělat trochu humánněji?

Regenračné centrum

Vezměme si třeba takovou Burkinu Faso, stát, o kterém skoro nic nevíme, kromě toho, že jde o jednu z nejchudších zemí světa. Dřív to byla francouzská kolonie, a i když Burkina Faso, dříve Horní Volta, získala formálně nezávislost, kolonie je to dodnes. Slouží Západu jako velká bavlníková plantáž a důl na těžbu zlata. Čas od času se prosákne, že zde operují francouzské speciální jednotky, a pokud dojde k převratu, jako v roce 2015, vojenský puč odsoudí OSN, Spojené státy i Francie, protože „nebyl dokončen přechod k demokracii“. To zní přímo zlověstně…

Velkou důležitost pro tamější ekonomiku představuje nechvalně proslulá společnost Monsanto, jež si svými nebezpečnými genetickými experimenty podmanila celý svět. Do Burkiny exportovala geneticky modifikovanou bavlnu. O tom, co je firma Monsanto zač a jaká zvěrstva má na svědomí, jsme již mnohokrát psali.

No a Burkina Faso coby Monsantí farma je největší producent bavlny na kontinentě a 10. největší na celém světě. V jednu chvíli se tomu dokonce pokusila vzepřít. V roce 2016 oficiálně prohlásila, že se vzdává bavlny od Monsanta, neboť ji považuje za neekonomickou. Africká země zavedla GM bavlnu s nadějí, že se bavlna stane znovu jejich vývozním produktem číslo 1, kterým se v roce 2009 stalo zlato. Navzdory svým původním představám a slibům GM bavlna sice roste ve větším, ale propadla se kvalita. Prezident Roch Marc Christian Kabore v rozhovoru pro agenturu AFP diplomaticky sdělil: „Řečeno v obchodních termínech, je to aktivita, která už pro nás není příliš atraktivní.“

Atraktivní neatraktivní, Američané teď přitápějí pod kotlem a rozhodli se Burkině Faso pomoct s malárií. Ano, s malárií. Těžko říct, zda motivovali africké politiky tradičními zbraněmi jako úplatky a vydírání, nebo našli jiný způsob, jak je přesvědčit, faktem ale je, že na začátku září vědci z Institut de Recherche en Sciences de la Sante (IRSS) v Bobo-Dioulasso oznámili, že dostali souhlas od vlády Burkiny Faso vypustit do přírody geneticky modifikované komáry. 10 000 kousků. Oproti tomu je nějaká bavlna slabý odvar. Komáři nebudou vypuštěni pouze v Burkině, ale i v Mali a Ugandě, dalších západních koloniích.

Cílem je prý boj s malárií. Aby to nebylo jako s demokracií. Deklarovaným přínosem používání geneticky modifikovaných potravin typu kukuřice či sóji ve světě mělo být snížení chemizace zemědělství – plodiny jsou upraveny tak, že jsou jedovaté pro škůdce, a po postříkání RoundUpem, nejprodávanějším herbicidem světa od formy Monsanto, který zničí vše živé kromě speciálně vyšlechtěné vůči RoundUpu odolné plodiny, nerušeně a pohodlně rostou až do sklizně. Realita je ale samozřejmě opačná. Škůdci si vytvořili vůči chemii odolnost, a tudíž se musí používat RoundUpu a spol. stále víc, což je strašné pro zemědělství, ale fantastické pro byznys.

Co asi provedou s přírodou geneticky modifikovaní komáři? Uvidíte brzy ve svých kinech… Už tento měsíc. Kromě toho, že je Afrika kolonií na těžbu surovin a drancování přírodních zdrojů, je i pokusná laboratoř. Za geneticky modifikovanými komáry nestojí nikdo jiný než oficiálně jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates se svou ženou Melindou, kteří výzkum místním vědcům zafinancovali 70 miliony dolary ze své nadace.

Vědátoři na to jdou chytře. Zatím vypustí „čisté“ GM komáry, bez mutací se vztahu k malárii. Důvod? Doufají, že jim tento krok pomůže získat si důvěru místních lidí i úředníků, kteří se tohoto šíleného experimentu logicky obávají. Taková salámová metoda zřejmě. Posléze vypustí komáry do volné přírody. Geneticky modifikovaní komáři už mimochodem vypuštěni v přírodě byli, a to konkrétně v Brazílii a na Kajmanských ostrovech, ale ne do divočiny, jak se to chystají udělat v Africe. Zda to nějak v Brazílii souviselo s tajemným virem zika, se můžeme jen dohadovat.

Afričtí laboratorní „mazlíčci“ v sobě budou mít zabudovaný gen, který bude moci při aktivaci vyhubit, respektive snížit populaci toho druhu komárů, kteří přenášejí malárii. Neškodní tedy rozhodně nebudou. Problém je, že jakmile se tohle monstrum jednou vypustí, nelze to vzít zpátky. Ale kdo by nepomohl těm chudákům z Afriky, že?

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra