Nejen v Česku se hraje o budoucnost státu. Trochu ve stínu našich parlamentních voleb zůstal vývoj v Katalánsku, které nedávno uspořádalo referendum o odtržení od Španělska, které už léta coby nejbohatší region dotuje.

Španělská vláda v čele s Marianem Rajoyem rozhodla, že sesadí tamní vládu a v oblasti uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě schválit Senát, který ovládá vládní Lidová strana. Katalánští separatisté to označili za pokus o převrat.

„Nebylo naším přáním, ani naším úmyslem použít článek 155. Děláme to proto, že žádná vláda, žádná demokratická země nemůže přijmout, aby se ignoroval, porušoval či měnil zákon,“ řekl španělský premiér s odkazem na příslušný článek španělské ústavy, který dává centrální vládě právo omezit regionální autonomii. Vláda v Madridu se tak rozhodla k tomu, co doposud žádná jiná vláda za čtyři desítky let španělské demokracie neudělala: sesadí regionální kabinet v čele s premiérem Carlesem Puigdemontem a částečně omezí působnost regionálního parlamentu, který tak například nebude mít možnost jmenovat do svého předsednictví členy sesazené vlády. Nové volby v Katalánsku by se měly konat do půl roku.

Pravomoci katalánského kabinetu převezmou v zásadě ministři v Madridu „tak dlouho, dokud bude trvat mimořádná situace“. Podle Rajoye se ještě musí vláda v Madridu rozhodnout, zda nejmenuje místo katalánské vlády prozatímní správu.

Rajoy prohlásil, že Katalánsko nezbavuje autonomie. Sesazeni podle něj mají být jen separatističtí politici, kteří porušili zákony. Katalánská vláda podle něj konala „v rozporu se zákonem a snažila se o konfrontaci“. Katalánci se přitom snažili o své samostatnosti s Madridem jednat roky, ten se ale s nimi z pozice síly odmítal bavit. Proto uspořádali referendum, kam madridská vláda poslala ozbrojené složky a mlátila lidi hlava nehlava.

Španělský král Felipe VI., zřejmě také duší demokrat, v pátek večer prohlásil, že stát se dokáže vyrovnat s „nepřijatelným pokusem o odtržení“, a to ráznými kroky „jeho legitimních demokratických institucí,“ uvedla agentura AFP. „Nechceme se vzdát toho, co jsme postavili společně,“ řekl král. Jinými slovy, Katalánci mají být dojnou krávou dál.

Státní převrat?

Katalánští separatisté rozhodnutí vlády v Madridu označili za státní převrat a nástup totalitarismu. „Pojďme dnes, více než kdy jindy, bránit demokracii a občanská a politická práva,“ reagoval na Twitteru katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Politik ze separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) přislíbil účast na plánované demonstraci v Barceloně, a „postavit se tak totalitarismu“. Předsedkyně ERC Marta Rovirová prohlásila, že Rajoyovy kroky představují „státní převrat“, který má za cíl rozdrtit katalánskou samosprávu a její tužbu odtrhnout se od Španělska.

Barcelonská starostka Ada Colauová, která kritizovala Puigdemontovo vyhlášení nezávislosti na základě kontroverzního referenda z 1. října, jež vzápětí pozastavil, odsoudila i Rajoyovo rozhodnutí. Podle ní jde o „vážný útok“ proti katalánské regionální autonomii.

Včera vyrazilo do ulic na půl milionu Katalánců, kteří se v referendu vyslovili pro nezávislost. Demokracie se ale, zdá se, hodí jen v případě, že všichni drží ústa a krok. Pozoruhodné je, že Brusel, Berlín či Washington, které se každou chvíli licoměrně ohánějí lidskými právy, obzvláště v případě zemí, které následně rozbombardují, najednou mlčí a nevadí jim ani mlácení lidí, ani násilné převzetí vlády v jednom ze svých nejbohatších regionů.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra