Cenzura, která od jisté doby odsuzovala a diskreditovala politicky nekorektní, tedy nepohodlné informace, odhalující povětšinou pletichy z politického zákulisí a zpravodajské hry na národní a mezinárodní úrovni, například propojení organizovaného zločinu s politikou a státní správou, označením konspirační teorie, byla v tuzemském mediálním žargonu postupně překřtěna na „ruskou propagandu“.

Například kritika spojení někdejšího pobočníka prominentního českého mafiána „kmotra“ Mrázka, Luďka Sekyry, s pochybným „prelátem Jeho Svatosti“, pseudoprofesorem a grantovým podvodníkem Tomášem Halíkem a různými nadnárodními lóžemi, které udělují podivné, leč štědře dotované ceny či akademické tituly, za účelem dobytí úřadu prezidenta republiky, by dříve bylo označeno za „konspirační teorii“. Nyní by taková kritika byla označena za propagandu Kremlu, šířenou „proruskými“ servery.

Je to pouhý jev doby, nebo je za tím ještě něco jiného? Změna nomenklatury na jedné straně podléhá módním trendům, na druhé straně je výplodem rafinovaných manipulátorů veřejného mínění z řad sociologů, psychologů a jiných dobře placených pracovníků povětšinou zahraničních agentur „public relations“. Uvést jmenovitě můžeme jako příklad třeba Tomáše Klvaňu a Ivana Gabala. Oba se objevují na scéně s protiruskou rétorikou již v období plánované instalace radaru národní protiraketové obrany Spojených států amerických na našem výsostném území v Brdech. Všechny iniciativy, které tehdy vystupovaly proti chystanému zásadnímu porušení naší územní svébytnosti, byly těmito politruky pracujícími ve prospěch USAmerického zbrojního průmyslu označovány za ruské agenty. Nyní se tato rétorika opět vrací do českého veřejného prostoru, tentokrát ale posílena o nezanedbatelnou pomoc dalšího významného spojence: homosexuální lobby.

Propagandistické mašinerii sil usilujících o zavedení nového světového pořádku se totiž povedl jeden husarský kousek – totiž získat na svoji stranu v tažení proti narušiteli plánů na ovládnutí světa samozvanými nadnárodními elitami, Rusku, všudypřítomnou a relativně mocnou a dobře dotovanou LGBT lobby (je zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby). Jen v Evropské unii získala na grantech a dotacích tato lobby 2 miliony eur a ve Spojených státech amerických (SSA) 120 milionu dolarů. Před šesti lety to bylo celosvětově přes 35 milionů dolarů.

Stačilo tedy jen udělat lživou, leč velmi působivou zkratku o nenávistné politice ruské vlády vůči homosexualitou postiženým lidem; zbytek zařídily nadační granty. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Takto se stala homosexuální lobby dalším z užitečných idiotů na šachovnici hegemona. Štěpit společnost všude tam, kde ji štěpit lze – takové by mohlo být krédo zahraniční politiky SSA ovládané netransparentními zákulisními majiteli „vyšších zájmů“.

Každý, kdo nyní kritizuje ruskou politiku a ohání se strašákem ve skutečnosti neexistujících „proruských médií“, buďto jen zištně hájí své zájmy, nebo lépe řečeno zájmy svých zadavatelů, donorů a sponzorů, nebo pomýleně kope kolem sebe v domnění, že bojuje za nějaká lidská práva, konkrétně za práva žít nerušeně se svou homosexualitou – jako by mu tato práva někdo někde odpíral a jako by to byl zrovna Vladimir Putin, prezident Ruské federace.

Tito lidé sepisují nejrůznější petice, čím provokativnější, tím lepší. Přitom si jen těžko uvědomují svoji krátkozrakost a nebetyčnou hloupost. Tedy pokud to dělají z nějakého přesvědčení. Pokud to dělají pro peníze, lze jim vytknout pouze pochybnou kvalitu jejich prodejného charakteru. Za peníze jsou totiž ochotni dlouhodobě poškozovat dobré vztahy v regionu a ohrozit za vlastní prospěch hospodářskou prosperitu naší země, této generace i generací budoucích.

Mezi petenty a horovníky patří třeba vedle již zmíněného Tomáše Halíka třeba Martin C. Putna. Opomenout nelze ani genderovou aktivistku Jiřinu Šiklovou a další pohrobky Havlova skalního atlantismu. Užitečné idioty jim k tomu dělají, za tímto účelem kultivované, takzvané „osobnosti“ jako protagonisté tzv. kulturní fronty – Václav Marhoul, Dagmar Veškrnová, Jiří Menzel, Michal Horáček, Helena Třeštíková nebo Jaroslav Hutka, kteří nyní volají po přejmenování ulice Pod Kaštany podle zavražděného buřiče Borise Němcova, který málem přivedl celou Ruskou federaci úplně na buben.

Také je třeba zmínit trojského koně české eurolevice Jiřího Peheho a další námezdní pomlouvače slovanské sounáležitosti a mezinárodního přátelství, jako jsou Kolář, Kocáb, Štětina, Schwarzenberg a jim podobní.

Příhodnou platformu těmto veskrze válečným štváčům v cizím žoldu poskytují naše veřejnoprávní media, která výzvami a reportážemi proti Rusku a takzvaným konspiračním teoriím zaplňují s oblibou svůj vysílací čas. Propojení s homosexuály nyní korunuje i někdejší tvář spolku, honosně pojmenovaného Evropské hodnoty, Jakub Janda, jehož veřejná samohana coby profesionálního pornoherce nedávno proslavila na internetu.

Podivný spolek Evropské hodnoty, který navenek prezentuje pornoherec Janda, ve své snaze dostát svému zadání nyní propaguje hon na ruské agenty a na proruská média v českých zemích pod hlavičkou anglicky pojmenované, a tím pro zahraniční donory snadněji identifikovatelné operace „Kremlin Watch“. Je to až k nevíře, leč pravda je, že se někdejší normalizační bolševické praktiky, patrně ze zhrzené nostalgie, opět vracejí v té nejnechutnější formě zpět do kurzu. Samozřejmě za vydatného finančního přispění Evropské unie, prostřednictvím kladiva na čarodějnice zvaného StratCom.

Celkem má Evropská komise na komunikaci k dispozici 3,3 miliardy eur. Evropská unie hodlá mimo jakési antipropagandy utratit tyto peníze na to, aby mohla svést vinu za své selhání na Rusko. Jak lépe by mohla utratit naše peníze! Aspoň se obyvatelé Unie konečně dozvědí, kdo za jejich mizérii může: Kreml.

StratCom má rozpočet otevřený a funguje po vzoru modelu vyvinutého CIA v padesátých létech, přezdívaného „Wisnerův mocný Wurlitzer„.

Tito reprezentanti zahraničních zájmů, šířící protiruskou propagandu a nenávist, jsou jako zloději, kteří křičí „chyťte zloděje“! Sami si ve své omezenosti jen těžko uvědomují dosah svého jednání. Velmi sofistikovanými prostředky vedou českou společnost do záhuby jejím rozkladem a rozštěpením. Vytvářejí zde zcela v rozporu s veškerými „hate-free“ principy, které zároveň hlásí, dvě antagonistické skupiny. Jedna, která nemá proti Rusku nic, protože k tomu nemá důvod. A druhá, která je pod vlivem rafinované protiruské propagandy, v níž se kultivuje nenávist a strach.

Tato druhá skupina má podporu médií, a to nejen americké TV Nova, ale paradoxně i naší veřejnoprávní ČT a ČRO. Dále mezi tato nenávistná media lze zařadit i Echo24 či Respekt. I zde je podstatné zkoumat vlastnickou strukturu pro lepší pochopení motivace propagandy. Nalezneme zde tandem Schwarzenberg/Bakala, nebo Pavla Šafra, kterého pro jeho fanaticky zaujatý přístup k Rusku museli vyhodit z Reflexu.

Iniciativy a aktivity tohoto typu lze označit za rozvratné (subverzivní) a společensky nebezpečné. Mnohý člověk si u nás všiml dlouhodobého a prohlubujícího se rozdělení společnosti na „proruské“ a „protiruské“. Pro zjednodušení, se kterým je nutno mediálně pracovat, se společnost dělí na stoupence prezidenta Zemana a jeho odpůrce. Odpůrci se soustředili až do doby jeho politického důchodu kolem osoby neúspěšného prezidentského kandidáta a vysloveného kritika Ruska Schwarzenberga. Nyní se cítí odpůrci osiřeni a pobíhají zmateně mezi různými surogáty. Neví, kam se vrtnout, zda se nyní uchýlit k velvyslanci Schapirovi, který srdnatě kráčí v čele Gay-pride pochodů (viz Global Equality Fund), aby tím stvrdil vazbu hegemona s bojovníky za práva LTBG a společný boj proti „nevítanému“ ruskému vzedmutí.

Byla to koneckonců jeho ambasáda, která finančně podporovala iniciativu červených karet zaměřenou proti české hlavě státu, čímž se (jako obvykle) dopustila flagrantního porušení mezinárodního práva v oblasti nevměšování se do vnitřních záležitostí cizích států.

Takto společně SSA s EU ve svorném transatlantickém partnerství proti ruským konspiračním teoriím zahajuje předehru k tomu, co brzy nastane. Žádná pořádná válka se neobešla bez patřičného kondicionování populace, která musí být odhodlána vzít zbraň do ruky a vyrazit do boje proti ubohým lidem, kteří jsou na druhé straně barikády a jsou na tom úplně stejně. Jenže tentokrát má v rukávu jaderný arzenál, který bez váhání v případě ohrožení použije.

Paradoxní je, že někteří váleční štváči jako Tomáš Halík, jehož otec Miroslav pracoval na Gottwaldově ministerstvu informací, přezdívaném „ministerstvo propagandy“, které po komunistickém převratu likvidovalo všechen problematický tisk, a Daniel Herman, jenž nyní zastává post ministra kultury, pocházejí z řad katolického kléru. Oba v roce 1999 vehementně obhajovali „humanitární“ bombardování Jugoslávie letadly členských zemí NATO bez mandátu OSN, tedy v rozporu s mezinárodním právem.

Dnes byla za pomocí evropských fondů vytvořena celá armáda podobných politruků a demagogů, kteří po jejich boku stále hlasitěji spílají Rusku a prezentují jej coby univerzální hrozbu světa. Mezitím ta samá organizace, která beztrestně bombardovala Jugoslávii, přesouvá vojenské jednotky, zbraně a munici k ruské hranici a říká tomu obrana. Jakmile si to ale někdo troufne považovat za provokaci a předstupeň světové války, tak je umlčen nálepkou agenta proruské propagandy. Inu, jako obvykle, tam, „kde dělají pustinu, tomu říkají mír“, jak napsal Tacitus ve svém díle  De vita et moribus Iulii Agricolae již před 1918 lety.

Nota bene

Seznam hysterických námezdných válečných štváčů není úplný. Těch, kteří si udělali živnost z poškozování dobrého jména země, se kterou sdílíme dlouhou historii, slovanskou sounáležitost a dobré obchodní i kulturní vztahy, je mnoho. Paradoxně jsou unešeni koloniálními mocnostmi, které nás zrazovaly, jako Británie či Francie, ale na zemi, která nás za vynaložení mnoha obětí a lidských životů osvobodila, plivou. Je to případ spíše pro psychiatra. Jenže potíž je v tom, že zde tito lidé systematicky deformují zejména tvárné mladé lidi, kteří nemají onu historickou zkušenost. Obviňují Rusko stále za okupaci a fenomén komunismu, jako kdyby nevěděli (možná opravdu nevědí), že bylo samo Rusko obětí bolševického spiknutí zosnovaného finančními magnáty Wall Streetu.

Všem „osobnostem“, které překrucují dějiny a vytvářejí podhoubí nenávisti a pódium pro další krvavou válku,  je asi jedno, že existují skutečně predátorské země, které se neštítí bombardovat lidi po celém světě, vraždit jich tisíce bezpilotními bombardéry v odlehlých koutech světa, které se neštítí na civilní obyvatelstvo, ženy a děti shodit hned dvě jaderné pumy a jejichž válečný apetit neutuchá. Spíš naopak.

Tento článek nevznikl za hmotné ani nehmotné podpory Kremlu.

Líbí se vám Šifra? Již základní obsah na www.casopis-sifra.cz, ke kterému má každý přístup zdarma, je nabitý informacemi, zajímavostmi, komentáři, videi nebo glosami, ale až tištěný časopis či jeho elektronická verze, kterou si můžete pohodlně listovat a číst na displeji PC, mobilu či tabletu, nabízí ty pravé poklady – jedinečné informace, reportáže, rozhovory, pravidelné rubriky, analýzy, seriály a mnoho dalšího exkluzivního čtení a původních materiálů. Zakoupením elektronického předplatného získáte roční (499 Kč) či půlroční přístup (260 Kč) ke všem číslům časopisu, která již vyšla, a k nim vám neustále budou přibývat nová čísla tak, jak budou vycházet. Kompletní Šifrotéku můžete objednávat zde.

Daniel Solis, www.danielsolis.cz

Odkazy:

“Political ventriloquism”: EU funding of gay and feminist lobby groups

Funding Resources for LGBTQ Issues Worldwide

U.S. Department of State Global Equality Fund

LGBT GLOBAL DEVELOPMENT PARTNERSHIP FACT SHEET

HOMOSEXUALITA JE KAMPAŇ ZÁPADU PROTI RUSKU

Questions and Answers about the East StratCom Task Force

The European Council: ACTION PLAN ON STRATEGIC COMMUNICATION (2015)