Co nás čeká v nové ekonomice?

Každá párty jednou skončí, a platí to i o turbulentním období uplynulého roku a půl, kterému jsme si z nejrůznějších důvodů zvykli říkat pandemie. Zatímco lidi a novináři honili neviditelný virus, který se dodnes nepodařilo izolovat ani očistit, pouze vymodelovat na počítači, poslanci na celém světě synchronizovaně schvalovali jako zběsilí novou legislativu, která se týká daní, trhu práce a transformace hospodářství. Proto je důležité dívat se tím správným směrem. Jak bude vypadat nová globální ekonomika, o tom jsme si povídali ve dvou pořadech v Šifrovaném světě s názvem Co nás čeká v nové ekonomice I a II.

Bude inflace? Na co se připravit v nové postpandemické éře? Čeho se bát a na co se naopak těšit? Proč bude nová ekonomika fungovat lépe než ta stará? A proč tomu tolik lidí nechce rozumět?

Dnešní doba vyžaduje něco, co jsme až dosud příliš nepotřebovali – orientovat se alespoň elementárně v ekonomických a finančních otázkách. Tedy ona to od nás nevyžaduje přímo doba, je jí to fuk, ba je dokonce ráda, když o tom víme kulové a sledujeme virus, ale záleží na každém z nás, kterým směrem zaměříme svoji pozornost a co pochopíme nebo nepochopíme.

Jednotlivá čísla Šifry si můžete objednat v tištěné i digitální formě v našem eshopu. Stejně jako předplatné. Poštovné a balné je zdarma

Většině lidí vše vyhovuje tak, jak to je, a nic měnit nechtějí, to je ale neuchrání před důsledky. Čeho? Například toho, že končí éra bezstarostného blahobytu na dluh, protože Česká národní banka začíná zvyšovat úrokové sazby. Spolu s tím se mění mnoho zákonů, které strukturálně promění ekonomiku a nasměrují ji do zcela nové podoby.

Jen ten, kdo se na tyto změny připraví, z nich může profitovat, či alespoň předejít malérům. A právě to je na nové době skvělé – jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Je to doba, kdy každý ponese za svůj život větší odpovědnost, než jsme byli zvyklí a než jsme si uměli představit.

Neznamená to, že to bude doba snadná nebo snad růžová, to v žádném případě. Je velmi obtížné vyhnout se všem kapitalistickým nástrahám. To hlavní ale je, že to jde a na každém jednotlivci záleží, zda to dokáže a na jakou se postaví stranu. Na tu prosperující, nebo otročící? Socialismus totiž končí a začíná tvrdý kapitalismus, jaký jsme zažili naposledy za první republiky. Je to dobře, nebo špatně? Jak pro koho. A o to právě jde.

Milan Vidlák, časopis Šifra