Agentura Reuters v pátek oznámila, že v Jihočínském moři došlo k zabavení amerického vojenského průzkumného vodního dronu. Stalo se tak údajně v mezinárodních vodách a Spojené státy okamžitě podaly oficiální stížnost. Kdo je ale v právu? [sociallocker id=“94522″]

Podle vyjádření USA šlo jen o testování slanosti vody, a navíc tak prý činily legálně a ve vodách, jež dle mezinárodního práva nenáleží žádnému státu. Co ovšem Američané považují za legální průzkumnou činnost, to považují Číňané a jejich spojenci za trestuhodnou provokaci.

Nejedná se totiž o ojedinělou nesrovnalost v současném Jihočínském moři, ale dost možná se jedná o první článek řetězce, který by mohl vést k širšímu konfliktu. Jihočínské moře je v současné době nejenom horečně diskutovaným tématem, ale také zónou žhavého rozšiřování čínského vlivu a úpadku toho amerického.

Důkazem stále chladnoucích vztahů jsou i další události. Ve stejné době Čína začíná razantně demonstrovat svou rostoucí sílu na ekonomickém bojišti, a to nejenom skupováním amerických a evropských firem, jako byl například nedávno u nás Mountfield, či rozsáhlými investicemi na africkém kontinentu, ale i stále razantnějším projevem své soudobé moci – například výstavbou gigantické sochy obdivovaného i zbožštělého generála Guan Yu.

Zatímco zabavení amerického dronu lze považovat za defenzivní akt, Čína se nedrží jen toho a slábnoucí západní hegemonii provokuje i budováním vlastních vojenských základen. Na sedmi umělých ostrovech ve sporném území vybudovala síť protiraketových a letadlových základen, čímž si pojistila kontrolu nad klíčovou obchodní stezkou. O budování vojenských struktur ve sporném území informovala organizace AMTI (Asia Maritime Transparency Initiative), a to v návaznosti na slib čínské vlády, že svůj vliv v oblasti neposílí vojensky.

USA mají ve výbavě spoustu serepetiček, včetně podvodních dronů. Foto YouTube
USA mají ve výbavě spoustu serepetiček, včetně podvodních dronů. Foto YouTube

Což poněkud zpochybňuje vysvětlení Američanů, že v inkriminované oblasti testovali slanost vody. Na shodu okolností je to zkrátka až příliš podezřelé. Připomíná to incident z dubna, kdy si Američané stěžovali, že Rusové provokují tím, že jejich letadla přelétávají nebezpečně blízko nad americkými loděmi, načež se ukázalo, že se tak stalo v Baltském moři, asi 100 kilometrů od Kaliningradu. Jeden z podařených internetových vtipů na toto téma pravil: „Rusové jsou agresivní a nebezpeční, neboť mají své hranice příliš blízko amerických vojenských základen.“ Je to asi podobné, jako by Rusové trénovali na válku u Mexika a Američané je „provokovali“ přelety u svých hranic…

Podobně bychom se mohli ptát, zda není náhodou logičtější, že se v moři, které nese název Jihočínské, pohybují Číňané než Američané. Ti tu již měli s Číňany, stejně jako v případě s Rusy, podobných incidentů víc. V květnu si Pentagon stěžoval, že dva stroje čínského taktického letectva provedly nebezpečný manévr v blízkosti amerického vojenského letadla. Co ale dělala americká vojenská letadla v Čínském moři, už Pentagon neuvedl.

Dalším faktorem boje o dominantní vliv v Asii, a tedy důkazem, že nejde jen o obchodničení a výzkum slanosti moře, je boj o vliv na Filipínách. Zatímco v minulých letech si Spojené státy udržovaly moc mimo jiné i právě blízkými vztahy s Filipínami (stylem my vám dáme peníze a přátelskou ručku, a vy nás necháte rozmístit své vojáky na svém území a budete naší kolonií), nedávné události více než naznačují, že tyto vztahy jsou v troskách. Nový, kontroverzně vnímaný prezident Duterte se totiž stihl proslavit právě odvážnými a nelokajskými výroky nejen vůči prezidentu Obamovi samotnému, ale i Spojeným státům jako takovým. Na tiskové konferenci při návštěvě Singapuru a Kambodže řekl: „Nepotřebujeme vás. Připravte se na odchod z Filipín. Sbohem, Ameriko.“ Rozhodnutí o odchodu americké armády z Filipín podle něj může padnout „kterýkoli den“.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte má na americký vkus až příliš vzpurnou letoru. Foto Wikimedia Commons
Filipínský prezident Rodrigo Duterte má na americký vkus až příliš vzpurnou letoru. Foto Wikimedia Commons

To si také lze vyložit jako nepřímé prohlášení, že Čína si nyní může dovolit jejich přátelství koupit za větší sumičku. Je ale důležité podotknout, že si Duterte zavolal s nově zvoleným skoro-prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil, že se dobré vztahy možná obnoví.  „Líbí se mi vaše řeči, jsou jako moje, pane prezidente. Jsme si podobní a lidé se stejnou náturou k sobě pasují,“ poznamenal Duterte směrem k Trumpovi.

Amerika samozřejmě nenechává „agresi“ bez odezvy a na ztrátu vlivu patřičně reaguje. Ministr obrany Spojených států Ashton Carter už v září prohlásil, že se USA chystají v Jihočínském moři „více angažovat“, a na sebrání průzkumného drona též reagovaly s patřičně rychlou výzvou o navrácení zařízení. V sobotu se podle Reuters obě země dohodly, že Čína dron vrátí, Číňané si ale stěžují, že Washington přehání a incident zveličuje, a stížnosti médiím jsou podle nich nevhodné.

Je nicméně více než zřejmé, že americký monopol na moc v Asii se drolí a čeká nás tuhý, doufejme, že pouze ekonomický a diplomatický boj o dominantní pozici nejenom v Jihočínském moři, ale i v celém regionu. Prezident Duterte se o novém asijském kurzu vyjádřil jasně, když Američanům vzkázal: „Nestojíme o vaše peníze, Čína nám jich slíbila spoustu. Politika tady v jihovýchodní Asii se mění.“
[/sociallocker]

Chcete sobě nebo někomu jinému udělat radost hodnotným dárkem pod stromeček? Šifra pro vás opět připravila pořádnou nadílku.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroje: http://zpravy.idnes.cz/cina-usa-dron-filipiny-067-/zahranicni.aspx?c=A161216_200801_zahranicni_aha, http://zpravy.idnes.cz/cina-jihocinske-more-ostrovy-zbrane-d74-/zahranicni.aspx?c=A161214_154449_zahranicni_ane, http://www.stoplusjednicka.cz/v-cine-byla-dokoncena-impozantni-socha-zbozsteleho-generala, http://www.reuters.com/article/usa-china-drone-idUSL1N1EB0VE