Není to tak dlouho, co se čeští vojáci v Afghánistánu dostali do centra pozornosti, když ztratili tři své kolegy, zatím poslední zemřel v říjnu. A právě s tímto incidentem souvisí velký skandál, jenž se může dotknout i české armády.

Třiadvacátého října 2018 zhruba v 11.20 českého času došlo k útoku na vozidlo na základně Šindánd v afghánské provincii Herát. Byl při něm zabit rotný Tomáš Procházka (43) a dva další Češi byli zraněni. Nejpřekvapivější informace na tom byla, že jej zabil afghánský voják, tedy teoreticky spojenec, se kterým by měli Češi spolupracovat, nikoli se rvát. Jenže afghánští vojáci se často místo proti Tálibancům, proti kterým mají bojovat, obracejí proti vojákům NATO. Otázka je proč, když Afghánistánu pomáhají, jak sami tvrdí.

„Bylo to útok insidera a byl veden na vojáky koaliční, nikoliv na české. Útočník nebyl z jednotky, kterou mentorují naše speciální síly,“ upřesnil náčelník generální štábu Aleš Opata.

Poté, co byl devatenáctiletý Vahidulláh Chán vzat Afghánci do vazby a předán koaličním vojákům, ale záhy zemřel, protože jej někdo ubil k smrti. K jeho smrti stačilo pár hodin za mřížemi pod „dohledem“ NATO. Poté měl být vrácen afghánské straně zbitý a v bezvědomí. „Z toho, co víme, zemřel následkem mučení,“ řekla americkému deníku The New York Times afghánská strana s tím, že není jasné, zda devatenáctiletého Chána bili američtí, nebo čeští vojáci.

Mezi hlavní podezřelé patří logicky Američané, proti nimž je vedeno nejvíc podobných útoků, kteří v tom mají praxi, a kteří navíc oznámili, že byla po incidentu ze země stažena jejich sedmá speciální skupina; a právě Češi, jejichž vojáka měl Chán v říjnu zastřelit. Americký deník The New York Times informoval o tom, že jsou Češi kvůli smrti Chána, který byl zbit ve vazbě a na následky mučení zemřel, vyšetřováni. Událost podle NYT ukazuje, jak roste po 17 letech války (která ze všeho nejvíc připomíná okupaci), roste mezi vojáky napětí. Nesmíme ale také zapomenout na variantu, že to mohli udělat například Američané a budou to chtít na Čechy nekolegiálně hodit. Jisté je v tuto chvíli jen to, že sám se Afghánec nezabil.

Česká strana obvinění ostře odmítá, prý vojáka mohl zřídit kdokoli. To je pravda, záleží ale, jaký ten kdokoli mohl mít motiv. Právě čeští armádní představitelé se v létě netajili tím, že se chtějí pomstít za smrt tří českých vojáků. Sedmnáctého října hlásili, že se jim to povedlo; tehdy česká média informovala o tom, že konečně přišla odplata za smrt tří českých vojáků, kteří zemřeli po útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu, když české speciální síly zabily v Afghánistánu jednoho z organizátorů srpnového útoku a dalšího zajaly.

Již tehdy varoval bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec, že oplácet zlo zlem může ve výsledku roztočit spirálu ještě většího zla. Hned druhý den přišel útok na české vojáky, který se sice obešel bez ztrát na životech, ale pár dní na to přišla smrt rotného Procházky a nyní umučení afghánského vojáka. Co přijde příště?

Kuriózně vysvětloval dění v Afghánistánu například bývalý šéf vojenské rozvědky František Štěpánek. Ten pro Aktuálně.cz řekl, že článek The New York Times o vyšetřování českých a amerických vojáků kvůli smrti vězněného afghánského vojáka obsahuje nejasnosti a rozpory. „Stále toho o události, kdy měl být afghánský voják ve vazbě zmlácen, víme velmi málo. Pokud byl Vahidulláh Chán zbit ve vazbě NATO, tak kdo ji hlídal? Kdo všechno měl k tomu Afghánci přístup? A co vyplývá z informace, že americký armádní tým sedmé skupiny zvláštních sil pomohl převézt Chána do vazby českých vojáků? Není mi z toho jasné, kde všude byl Chán zadržován, a tudíž ani kde a kým mohl být mučen či mlácen, stejně jako kým byl po zadržení hlídán a kdo komu afghánského vojáka předával,“ říká v rozhovoru pan Štěpánek. Jisté je v tuto chvíli jen to, že je afghánský voják po věznění mrtvý a sám se nezabil. Směšně ale působí argument bývalého rozvědčíka, že „takové výstřelky si vojáci armád demokratických zemí nemohou dovolit“. Opravdu, když si dovolily zničit Irák a obrátit blízký východ vzhůru nohama?

To, jestli vojáka zabili Češi, nebo Američané, v tuto chvíli není podstatné, jsou na stejné lodi. Podstatné je se ptát, jestli tohle vojenské dobrodružství vůbec někdy skončí.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra