Na jaře roku 2003 se chystal Martin Dindoš odletět Concordem do New Yorku, když ho schvátila kombinace běžné a střevní chřipky. Byl natolik odhodlaný odletět, že sáhl po česnekových kapkách, které objevil o dva roky dříve jeho přítel a bývalý spolupracovník Viktor Frank. Ten vyrazil na jazykovou a zdravotní dovolenou na Nový Zéland, kde ke svému překvapení díky místní české komunitě fyzioterapeutů a surfařů objevil úžasné a ke všemu ještě české česnekové kapky GH Extra, vyráběné svérázným chemikem a botanikem v jedné osobě Václavem Kubíčkem.

Foto Allivictus

„Stále mi ještě nedocházelo, jaký poklad mi osud naservíroval do cesty,“ vzpomíná na setkání s tímto produktem Martin Dindoš, který to v korporátní sféře dotáhl až na zástupce finančního ředitele a člena investičního výboru největší české finanční skupiny PPF. Česnek se mu postavil do cesty i o pár měsíců později, kdy mu v rámci jednoho realitního projektu v Karibiku a key man insurance, takzvaného pojištění klíčového manažera, americká pojišťovna AIG oznámila: „Buď si dáte do roka do pořádku játra a své jaterní testy, nebo nebude pojištění.“

Ne, nebyl alkoholik. Martinovi jako puberťákovi diagnostikovali Gilbertův syndrom – dědičnou poruchu tvorby žlučového barviva bilirubin v krvi: „Tehdy jsem opět zkusil česnekové kapky. Jaterní testy se po půlroce zlepšily zásadně, na roční kontrole se mne doktor podezřele vyptával, co jsem změnil v životosprávě a co užívám za léky na játra… A jestli mám jistotu s tím Gilbertem. Prý ještě neviděl případ, kdy by to nebylo na doživotí. V pojišťovně se jim jaterní testy taky nezdály – pořád jsme nebyli v EU, a tak mě hnali na krev až do Frankfurtu. Tam se opět jaterní testy potvrdily a německý pan doktor kroutil hlavou ještě více, že to nikdy neviděl. Když jsem mu znalecky odpověděl, že užívám ,Knoblauchtinktur‘, mumlal si něco pod vousy a končilo to slovy ach so!“ A to byl také začátek projektu Allivictus.

Na červíky

Allium sativum, tedy česnek kuchyňský, je po staletí uznávaný jako ochránce nejen před upíry, zlými duchy a temnými silami, ale především před zdravotními potížemi různého původu. Již v 16. století př. n. l. pojednává sbírka lékařských předpisů, nazývaná Ebersův papyrus, o 22 receptech obsahujících česnek a doporučuje jej proti onemocněním zahrnujícím bolesti hlavy, tělesnou slabost a nádory hrdla.

Velcí antičtí lékaři jako Hippokrates a Galén zmiňují jeho použití pro mnoho účelů, například proti parazitům a pro odvodňování. Doktor Galén dokonce velebí česnek jako „všelék“ a je známo, že jej během prvních olympijských her v Řecku sportovci používali pro zvýšení vytrvalosti.

Talmud, svaté písmo Izraelitů, o česneku říká: „Sytí, zahřívá tělo, vyhání červy, množí sperma, obličej po něm září.“ Přikládaly se mu až magické účinky – nosil se na těle, zavěšoval se na dveře, taktéž se potíral na komíny i klíčové dírky. V hinduismu je česnek považován za elixír mládí a nástroj pro zvýšení touhy. Rodově je česnek, kterému se také přezdívá „ruský penicilin“, příbuzný s cibulí, šalotkou a dalšími rostlinami čeledi Allium. Nejsilnější vůně, kterou jedni milují a druzí nesnášejí, a také centrum příznivých léčebných účinků je koncentrováno v cibulce. Aktuální medicínské experimentální práce uvádějí, že účinné látky česneku můžou být nápomocny u nejčastějších civilizačních nemocí. Málokdo ale ví, že jedny z nejstarších evropských nálezů hliněných nádob s česnekem byly právě v našich luzích a hájích, konkrétně v blízkosti Kyjova.

Nejprve se musí pěkně oloupat… Foto Aliivictus

Hlavním limitujícím parametrem ve zvýšené konzumaci česneku je především jeho typické aroma. Přidáním česneku do pokrmů, které procházejí tepelnou úpravou, se navíc příznivé účinky snižují. I proto bylo cílem pana Kubíčka, zakladatele společnosti Ecoton, vyvinout takový potravinový doplněk, který umožní pohodlné dávkování s dostupností účinných látek česneku, ale minimalizuje česnekový odér. „Dostupné technologické možnosti zpracování kvalitního českého česneku nám umožňují hodnotnější přísun nutrientů, minimalizují zažívací potíže oproti požití syrového česneku a minimalizují vedlejší efekt ve formě česnekového dechu,“ vysvětluje tento zanícený „alchymista“, dnes provozní a technický ředitel manufaktury Ecoton, jež česnekovou tinkturu vyrábí již od roku 1998.

Nepaličák

Společnost Allivictus v roce 2007 přišla na trh s novou generací přírodních česnekových potravinových doplňků a také změnila způsob jejich distribuce. Přípravky jsou vyráběny dle původní tibetské receptury ze 13. století, ovšem vylepšené a zdokonalené o nové poznatky moderní vědy.

Zvláštní důraz při výrobě je kladen na kvalitu a výběr samotné suroviny, tedy výhradně českých a slovenských odrůd česneku. „Pěstování česneku je náročné, pěstitele máme prověřené – jejich půdu otestovanou a česnek také. Jména a lokace ale nezveřejníme, bohužel se kvalitní česnek krade rovnou z pole,“ říká Martin Dindoš. „Sami si jej pěstujeme také, pod kontrolou a bez rizika výkyvů počasí anebo krádeže. Někdo holt pod lampami pěstuje konopí, my česnek!“

V České Skalici je pak chráněným technologickým postupem vyráběna česneková lihová tinktura, která analýzami ze státních akreditovaných laboratoří deklaruje extrémně vysoký obsah sirných sloučenin. Jejím bonusem je, že i při pravidelné aplikaci nebudete cítit česnekem z dechu ani potu. „Čím víc jsme viděli pozitivní ohlas a hlavně začali dělat podrobné chemické rozbory, bylo jasné, že je to diamant, který se pouze komunikačně složitě vysvětluje. Lidé se bojí zápachu, nevěří, že se Allivictus vstřebá tak dobře, že není po chvilce z uživatele cítit. Trošku jsme předběhli dobu a začali jsme již v roce 2007 prodávat na internetu, kde prodáváme stále a de facto nejvíce. Na malosériový a ručně vyráběný produkt to považuji za životní úspěch,“ pochvaluje si šéf a o současné době říká: „Část lidí se sice probouzí – vypíná TV, spoléhá na svou intuici a již nevěří propagandě, která se na ně valí z médií. Zažíváme renesanci návratu k přírodě, boom v pěstování léčivek, konec současné formy globalizace, internet zneužívaný bankstery k ovládání mas, otáčející se jako bumerang proti nim. Ale také tady máme prostituující politiky, po moci žíznící oligarchy a na míru šité zákony pro farmaceutický byznys, který se snaží potlačovat přirozenou přírodní léčbu. Ta je totiž efektivní a nestojí moc peněz. Klíčem k úspěchu je standardizace obsahu účinných látek a následně individuální přístup a dávkování.“

Allivictus se snaží dostat na trajektorii plné samostatnosti v zásobě kvalitní bezvirózní sadbou česneku nepaličáku, pročež spojil síly s Výzkumným ústavem potravinářské výroby v Olomouci k získání klimaticky odolné a na potřebné silice plné sadby, a také doplnit produktovou řadu o zajímavé novinky kombinované například s konopím.

A jakou má Martin Dindoš vizi do budoucna? „Cílem je stát se inovativní a nezávislou fytofarmaceutickou společností středně velkého rozměru a udržet si originalitu na trhu potravních doplňků na bázi česneku. Edukace uživatelů je vždy klíčová!“

Tento článek vyšel i v čísle 2/2017 měsíčníku Šifra a je komerční prezentací firmy Allivictus. Chcete také představit originálním způsobem to, co děláte? Pokud o takovou spolupráci budete mít zájem nebo budete mít zajímavý tip, o kom byste si chtěli přečíst, kontaktujte nás na redakce@casopis-sifra.cz.

www.allivictus.cz