Česká televize podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání porušila zákon během zpravodajského pořadu Americká volební noc, který vysílala v den amerických prezidentských voleb. Porušila totiž svou povinnost poskytovat „objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů“. Trumpovo vítězství bylo podle Rady opakovaně spojováno s pocitem ohrožení a prezentováno jako ryze negativní jev. 

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) ve zprávě z prvního letošního zasedání upozornila, že Česká televize porušila zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, když při informování o volbách odvysílala „nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, během něhož docházelo k nadržování jedné straně“. [sociallocker id=“94522″]

Kritika se týká konkrétně pořadu Americká volební noc, odvysílaného 9. listopadu na programu ČT24. Podle regulačního orgánu se veřejnoprávní televize dopustila například manipulativního spojení obrazu a slov, překrucování reality a udílení prostoru pouze příznivcům jedné strany.

„Během reportáže o postoji amerických celebrit k oběma kandidátům – v okamžiku, kdy v komentáři zněla informace, že ‚proti Donaldu Trumpovi už mezi hvězdami vznikla i petice s heslem zastavte nenávist´, byly v obraze zařazeny fotografie osobností, mj. i Clint Eastwood nebo Chuck Norris, tedy herci, kteří naopak v kampani otevřeně Donalda Trumpa podpořili,“ popsala Rada jeden z příkladů údajné manipulace. Štáb České televize do vysílání zařadil také rozhovory se čtyřmi zainteresovanými respondenty – občany USA. Všichni tito respondenti byli podle rady transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa. „Byli pozváni hosté zastupující výhradně jen jednu stranu, a to v poměru 4:0. Tento výběr respondentů výrazným způsobem ovlivnil vyznění pořadu,“ vytkla ČT rada. Takových příkladů ale bylo víc.

Dále kritika rady míří na výběr osobností, které prezidentské klání na obrazovce komentovaly. „Ve studiu nebo v rámci rozhovorů natáčených na kameru mimo studio dali autoři pořadu široký prostor k vyjádření celkem čtyřem zainteresovaným respondentům … Všichni tito respondenti byli transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa,“ uvedl kontrolní orgán.

Rada dále jmenovala několik momentů, během nichž prý novináři nedodrželi požadavek oddělení názorů nebo hodnotících komentářů od informací zpravodajského charakteru. „Soustavným jevem ve vysílání bylo bezprostřední verbální spojování potenciálního vítězství Trumpa s pocitem ohrožení,“ komentovali radní odvysílaný pořad. Televizi nakonec vytkli také výběr zahraničních zdrojů. „Jako hlavní a kromě několika okrajových zmínek jediný zdroj informací přímo z mediálního prostředí USA byl vybrán televizní kanál CNN. Jedná se o televizní program, který před volbami otevřeně sympatizoval s kandidátkou Clintonovou.“

Česká televize má podle regulačního orgánu sedm dní na nápravu, jakým způsobem by ji měla provést, však zpráva nehovoří. Možná by stačila omluva a příslib, že už budou informovat poctivě, jako to nedávno slíbily čtenářům New York Times.

Česká televize však i přes výkon, který předvedla, trvá na tom, že byla objektivní. „Jsme přesvědčeni, že dvanáctihodinové vysílání věnované americkým prezidentským volbám bylo objektivní a ve svém celku vyvážené,“ odmítla nařčení mluvčí televize Alžběta Plívová s tím, že zatím nemá k dispozici podrobné stanovisko Rady. „Nejsou nám známy ani podklady a analýzy, ze kterých Rada při svém rozhodování vycházela. Proto se nyní k dílčím informacím z tiskové zprávy Rady nemůžeme podrobněji vyjádřit.“ Tady by zřejmě pomohlo už jen rozpuštění…

Otázka je, proč Rada zareagovala až nyní, když tímto stylem vede ČT zpravodajství již několik let. Je to proto, že manipulace na Čt přesáhla veškerou únosnou míru? A že byla až příliš okatá? Anebo Rada tuší, že se otáčí kormidlo?

To, že šlo o naprosto skandální vysílání, však může potvrdit každý, kdo toto vysílání sledoval a kdo má všech pět pohromadě. Nejde ani tak o to, že Česká televize někomu stranila, to dělá pravidelně a pořád, ale o míru a intenzitu, s jakou tak činila. Obzvláště to bylo patrné, když začalo být jasné, že Donald Trump opravdu vyhraje. Atmosféra ve studiu v tu chvíli připomínala spíš Brežněvův pohřeb.

Na druhou stranu, kdy jindy se člověk s ČT tak pobavil jako v momentě, kdy zuřivým reportérům a jejich hostům začalo opravdu docházet, co se stalo, a začaly jim padat brady a protahovat se obličeje?

Aktualizace 13. 1. 1945: Svoji naprostou nes(t)oudnost dokázala Česká televize v pátek 13. 1. 2017, když zástupci šéfredaktora zpravodajství František Lutonský a Michal Kubal zveřejnili otevřený dopis Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, kde se cítí výtkami rady uraženi. „Zdůvodnění vyvolalo mezi tvůrci a spolupracovníky pořadu rozhořčení a pocit nespravedlnosti, zejména kvůli účelovosti a zřejmé zaujatosti vaší zprávy,“ napsali zástupci České televize s tím, že nikdo z lidí, kteří vysílání připravovali, neměl zájem na upřednostňování jednoho z kandidátů. Zároveň radu vyzvali, aby sdělila, na základě jakých analýz a kompetencí označila CNN za televizní program, který před volbami otevřeně sympatizoval s kandidátkou Clintonovou. Právě CNN byla přitom její hlásnou troubou. Že by to redaktoři ČT, která stejně jako CNN stranila Clintonové nejen v době voleb, ale celý rok, nevěděli?

Je tedy otázka, jestli Lutonský s Kubalem (ten konstantně manipuluje a zatajuje důležité informace minimálně od americké invaze do Iráku v roce 2003) zvolili taktiku „budeme lhát až do hořkého konce“, nebo sami sobě vypláchli mozky vlastní propagandou. Těžko říct, která varianta je lepší. 

Šéf vysílací rady Ivan Krejčí na dopis nechtěl reagovat s tím, že ho ještě nečetl. „Pro nás redaktoři nejsou partner, partnerem je provozovatel,“ sdělil. Dodal, že názor redaktorů radu zajímá jen v případě, že pošlou oficiální stížnost. „My se dohodneme, jestli na to budeme nějak reagovat,“ dodal.

[/sociallocker]

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Stačí-li vám čtení našeho webového magazínu, můžete nás podpořit dobrovolným příspěvkem v libovolné výši. 

Milan Vidlák, časopis Šifra