Sotva se svět dozvěděl o zatčení Juliana Assange poté, co mu ekvádorský prezident Lenín Moreno zrušil azyl, jejž mu udělila předchozí hlava státu Raffael Corea, začala světové média zaplavovat špína na zakladatele WikiLeaks. Nejnovější články tak trochu oživují ducha Rudého práva, kde se oponenti pomlouvali obzvláště zavrženíhodným stylem.

Julian Paul Assange (47) publikoval tajné dokumenty, jež upozorňují na porušování zákonů a lidských práv ze stran autorit. Čelí dlouhodobému tlaku, perzekuci a výhružkám politiků, že z tohoto „boje“ nevyvázne živ. Exporadce kanadského premiéra Tom Flanagan by si přál, aby na Assange byl spáchán letecký atentát, s tím, že „si zaslouží smrt“. Neúspěšná viceprezidenstká kandidátka Sarah Palinová volala po tom, že „by měl být stíhán jako teroristé z Tálibánu nebo al-Káidy“. Prezidentský kandidát z minulých voleb Mike Huckabee se vyslovil jak pro smrt Assange, tak „toho zodpovědného za únik diplomatických depeší“ (Bradleyho Manninga) – tento skutek označil za velezradu a řekl, že „cokoli menšího než poprava by bylo příliš vlídným trestem“. Jednou z nejdrsnějších, ale i nejúčinnějších metod boje proti podobným „kacířům“ jsou kampaně založené na očerňování jejich charakteru. A tak je třeba Edward Snowden „zmatený špion, který už dostal svůj díl slávy“, Manning „zrádce stižený slavomamem, který má problémy se svou sexuální identitou“, no a Assange, ten byl dosud sexuálním násilníkem.

Jen pro připomenutí. Pár dní po zveřejnění některých výbušných dokumentů na WikiLeaks v roce 2010 na Assange ve Švédsku, kde byl zrovna na semináři, podaly podivné trestní oznámení kvůli údajnému znásilnění dvě ženy, které dříve pracovaly pro WikiLeaks. Na Assange byl vydán mezinárodní zatykač a měl být vydán do Švédska – ten ale prohlásil, že jde o vykonstruované obvinění a záminku, jak jej skrze Švédsko, které má s USA podepsanou smlouvu o vydávání lidí, dostat za oceán. Tomu, že jeho obavy nebyly až tak neopodstatněné a paranoidní, nasvědčuje například to, že Švédsko Assangovi odmítlo dát záruku, že jde pouze o vyšetření jeho deliktu a nebude vydán do USA, i to, že ze znásilnění se nakonec vyklubal sex bez kondomu (sex by surprise), který je ve Švédsku přestupkem, ne trestným činem, a nakonec vůbec nebyl obžalován. Aspoň že Komise při Radě OSN pro lidská práva rozhodla, že „Julian Assange je svévolně zadržován Švédskem a Británií“. Moc to ale nepomohlo, neboť obě země uvedly, že jakmile vystrčí z ambasády nos, stejně ho zatknou.

Assange, který byl v Británii propuštěn za určitých podmínek na kauci, nakonec tyto podmínky porušil a raději se kvůli obavám z toho, že skončí jako Bradley Manning, ne-li hůře, ukryl na ekvádorskou ambasádu v Londýně, neboť jediný Ekvádor a jeho prezident Raffal Corea  udělil šéfredaktorovi WikiLeaks azyl. Na ambasádě v Londýně žil neuvěřitelných sedm let, aniž by to svět nějak vzrušovalo.

Že šlo v kauze o něco úplně jiného než Assangeovo kriminální chování, a sice o WikiLeaks, naznačila i reakce britského ministra zahraničí Williama Hagueho, který v roce 2013 vyhrožoval ignorováním mezinárodního práva a útokem na velvyslanectví. Uvedl, že by Británie mohla použít zvláštní zákon, jímž by ekvádorskému velvyslanectví zrušila diplomatický status, aby mohlo být následně přepadeno policií.

Nakonec to ani nebylo nutné, protože Assange Ekvádor podle všeho prodal Američanům. Nebo vyměnil za lepší vztahy s Američany, což vyjde nastejno. Některá alternativní média dávají Assangeovo vydání do souvislosti s miliardovou půjčkou, kterou dostal těsně před tím nynější prezident Lenín Moreno od Mezinárodního měnového fondu. Bývalý prezident Rafal Correa, za jehož vlády byl azyl štvanci udělen, nazval Morena dokonce Jidášem a největším zrádcem v dějinách země. „Azyl neudělil Assangeovi Rafael Correa, ale stát Ekvádor. A stát Ekvádor měl chránit osobu, kterou se zavázal chránit podle mezinárodního práva a své národní hrdosti. Místo toho ho vydali a umožnili britské policii vstoupit na půdu naší ambasády.“ Podle Correy navíc došlo k porušení ekvádorské ústavy, protože Assange dostal ekvádorské občanství.

Po Assangeově výměně, ať už to bylo za cokoli, začal Ekvádor na Assange zveřejňovat nedůstojné informace osobního rázu. A to bez ohledu na to, jestli jsou vylhané, pravdivé nebo nafouknuté.  Podle Morena instaloval Assange v budově ambasády rušičky elektronického signálu, zakrýval bezpečnostní kamery, neoprávněně nahlížel do tajných složek, diplomaty rušil hlasitou hudbou a šikanoval řadové zaměstnance. „Vedl agresivní kampaň proti Ekvádoru a vyhrožoval těm, kteří mu pomáhali,“ uvedl Moreno, podle kterého čelila ekvádorská vláda ze strany Assange a WikiLeaks opakovaným výhrůžkám zveřejněním tajných státních dokumentů. Otázka je, proč by to Assange dělal. Jediný smysl by to dávalo v případě, že věděl, že ho prodali. „Museli jsme mu neustále připomínat naprosté základy chování, jako splachování záchodu a vypínání elektrického vařiče,“ uvedl ekvádorský velvyslanec Jaime Marchan. Assange si podle něj zvykl nesouhlasit s nařízeními ambasády „tichými protesty“, které zahrnovaly hrubá porušení hygienického protokolu. Assange při nich podle velvyslance zanechával otřesný nepořádek, včetně neumytého nádobí a exkrementů na zdech koupelny. Asi ho dost s*ali.

Regenračné centrum

Zajímavé v této souvislosti je, že se začal chovat špatně až po tolika letech. Nebo si toho po tak dlouhé době teprve někdo všiml…

Regenračné centrum

Podle Assangovy právní zástupkyně Jennifer Robinsonové jsou obvinění proti zakladateli WikiLeaks vylhaná. „Ekvádor v minulých dnech učinil několik docela pobuřujících tvrzení, aby si obhájil nezákonný a pozoruhodný akt vpuštění britské policie na půdu ambasády,“ uvedla pro deník The Guardian.

Podle některých informací Lenína Morena naštvalo zveřejnění fotografií, kde hlava státu chudého Ekvádoru debužíruje na luxusní hotelové posteli a pojídá vybrané lahůdky včetně humra.

Zástupci WikiLeaks tvrdí, že fotografie nezveřejnili oni a celá situace byla záminkou vydat Assange Spojeným státům.

To se brzy dozvíme.

Pokud se Vám moje práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojíhoMůžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra