Bílý vůdce aneb Jak udělat z nácka demokrata

Sehrály výraznou roli ve státním převratu, který proběhl loni na Ukrajině, neonacistické skupiny, nebo šlo o mírumilovnou revoluci občanů toužících po svobodě a demokracii? Mainstreamová média a západní politici dlouho obhajovali tezi, že šlo o standardní protesty nespokojeného národa a všechny, kteří se přikláněli k první variantě, šmahem označovali jako proruské propagandisty, extremisty či blázny a tvrdošíjně opomíjeli důkazy a informace, které svědčily o opaku. Obhájcům ukrajinské „demokratické“ revoluce, kteří by snad o rozmáhání nácků na Ukrajině stále pochybovali a alternativním zpravodajským serverům nevěřili, proto doporučujeme červnovou zprávu, kterou tatáž média přinesla, s názvem „Američané zakázali výcvik ukrajinského praporu Azov: jsou to neonacisté“. Dozví se v něm například, že americká Sněmovna reprezentantů  schválila dodatek k zákonu o zahraniční vojenské pomoci, v němž zakazuje americkým instruktorům podílet se na výcviku příslušníků ukrajinského dobrovolnického praporu Azov, který bojuje na východě Ukrajiny po boku armády; založil ho ukrajinský ultrapravicový radikál Andrij Bileckyj, zvolený loni do ukrajinského parlamentu. Pročpak se asi o Bileckém, který je znám pod přezdívkou Bílý vůdce, a jeho věrných nepsalo už loni?

Naopak, v červenci se bývalý člen KSČ, nyní pravicový politik a bojovník za zákaz komunistické strany a lidská práva Jaromír Štětina rozhodl pozvat šéfa neonacistického praporu Azov, který má ve znaku německé nacistické a esesácké symboly jako černé slunce či vlčí hák, na přátelskou besedu s ochránci evropských hodnot do Evropského parlamentu. Podle zprávy mise OSN členové praporu Azov na východě Ukrajiny páchají nejrůznější zločiny typu mučení, únosů či rabování, pan demokrat Štětina v tom ale nevidí problém: „Odehrává se tam postupný poměrně pomalý politický přerod těch střílejících mladých mužů v politicky uvažující mladé muže,“ řekl Štětina. Důkazem této tendence je podle něj i to, že velitelé všech tří batalionů, které navštívil, jsou členy ukrajinského parlamentu. Tak to potom jo…

 

Milan Vidlák