Obec s 2800 obyvateli na jihu Andalusie je větší vesnice, jako mnoho jiných. Rozdíl nastane, když se míra nezaměstnanosti obce srovnává s mírou nezaměstnanosti v jiných městech a obcí v regionu. V Andalusii je 30 % lidí bez práce, v Marinaledě ale mají práci všichni.

Ve vesnici je vše organizované v družstvech, která spolupracují a lidem poskytují bezpečné místo k práci. Historie družstev je historie odporu. Historie, která dnes může dát odvahu a naději. V roce 1979 začali vesničané pracovat na pozemcích, jež vlastnil bývalý francouzský generál El Infantado. Dvanáct let obyvatelé Marinaledy blokovali generálovi jeho vilu, aby získali práva na užívání půdy v oblasti El Humoso o rozloze 1200 hektarů. V okolních městech rovněž zablokovali také železnice a přistávací dráhy, aby je generálovi pomocníci nemohli zastrašit nebo zatknout.

Vesničané bojovali za svůj sen o životě bez chudoby, o život, ve kterém jsou si všichni lidé rovní. Po dvanácti letech, těsně před výstavou Expo v Seville, nastal ten správný čas. Politici to vzdali, půdu od bývalého generála vykoupili a dali ji k dispozici obyvatelům obce. Ti o něco později založili družstvo El Humoso, které pěstuje olivy, papriky, fazole a artyčoky. V místní továrně plody zakonzervují a prodávají je dál. Družstvo ročně vydělává pět milionů eur a dosahuje zisku 3 %, a to bez propouštění nebo krácení sociálního programu.

Ve vesnici si každý zaslouží to samé, což je přesně 1200 eur. Starosta Gordillo, který je zároveň členem andaluského regionálního parlamentu, věnuje veškeré peníze, jež přesahují 1200 eur, obci. Svými penězi například podporuje různé nevládní organizace nebo samotné zemědělské družstvo, aby mohlo zlepšit svou produkci a peníze zůstaly ve vsi.

Dům za 15 eur

Každý den v Seville skončí čtyři rodiny na ulici, protože když ztratí práci, nemohou platit nájemné. V Marinaledě nikdo o bydlení nepřijde, neboť obec spolu s družstvem umožnila cenově dostupné bydlení pro všechny. Co se vypěstuje a investuje do obce, o tom rozhoduje městská rada nebo shromáždění družstva. Obyvatelé rozhodují o tom, kdy a které domy se renovují, jak se bude financovat nový domov seniorů, a především kolik nových patnáctieurových domů se postaví.

Takové domy budí závist v celém Španělsku, protože jsou nejlepším příkladem pro všechny, kteří tvrdí, že antikapitalismus je utopie. Marinaleda domy všem obyvatelům obce poskytuje zdarma. Stavební materiály dotuje andaluská vláda prostřednictvím rozvojového programu, architekta a zedníky hradí vesnická komunita. Zbývající náklady činí přibližně 50 000 eur, což je o 100 000 eur méně než u ostatních obcí.

Aby se tato částka zaplatila, vesničané musejí měsíčně zaplatit 15 eur. Tato nízká částka zajišťuje, že žádná osoba v Marinaledě nežije v chudobě. Domy se neprodávají, pouze se dědí. Zdá se, že Marinaleda používá moudrost, kterou zbytek světa zřejmě již zapomněl. „Bydlení je lidským právem a není to zboží, se kterým se dělá obchod.“

Regenračné centrum

Zajímavé je, že sociální demokraté systém v obci kritizují, protože je příliš „nedemokratický“. I když obyvatelé na chod věc veřejných mají daleko větší vliv než v ostatních obcích. V důsledku toho je většina obyvatel obce spokojená, protože lidé nejsou vystaveni sociálním tlakům nebo rasismu a mají reálná demokratická práva.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem

Jan Běhůnek, homaterapie.cz