„Amerika potřebuje revoluci.“ Jedinečný rozhovor s kongresmankou Cynthií McKinney – díl II.

V pokračování rozhovoru pro časopis Šifra dlouholetá americká kongresmanka odhaluje plány USA, které podle ní „zabíjejí celé země“, proč to lidé pořád omlouvají, proč Ameriku čeká barevná revoluce, proč americký stát úplně zešílel a proč mu tolik leží v žaludku ruský prezident.

Dva „konspirátoři”. Na konferenci Dialog civilizací se Cynthia McKinney potkala i se svým krajanem, emeritním profesorem univerzity v Princetonu Richardem Falkem, který rovněž podepsal petici Hnutí za pravdu o 11. září volající po novém vyšetřování. Napsal i předmluvu ke známé knize Davida R. Griffina Nový Pearl Harbor, která zpochybňuje oficiální vládní teorii o útocích z 11. září 2001. Foto WPF

V předchozím vydání Šifry jsme přinesli pozoruhodný rozhovor, který vzbudil velký ohlas. Přečíst si jej můžete i na www.casopis-sifra.cz, konkrétně zde. Cynthia Ann McKinney, která strávila 12 let v americkém Kongresu a v roce 2008 kandidovala na americkou prezidentku, se v něm rozpovídala o pozadí vraždy Johna Fitzgeralda Kennedyho, děravé oficiální verzi útoků na USA z 11. září 2001, o tom, co mají tyto dvě věci společného, i o fungování takzvaného skrytého státu, který řídí (nejen) Ameriku místo demokraticky volených politiků. A také stalkingu a nátlaku, kterému za to, že říká veřejně věci, které se neříkají, čelila. Jelikož jsme spolu mluvili na mnichovském letišti, kde jsme oba čekali dlouhé hodiny při přestupu během zpáteční cesty z konference Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, byla by ode mě velká nezodpovědnost toho nevyužít a nepustit se do obšírnější debaty o zákulisí světové politiky. Povídání to bylo natolik zajímavé, že by se do jednoho článku nevešlo. Zde je jeho pokračování…

To, jak otevřeně jste o zákulisí americké politiky mluvila a mluvíte, se asi vašim stranickým a kongresovým kolegům, nemluvě o „skrytém státu“ neboli jakési ilegální stínové vládě, která tahá za nitky, asi moc nelíbilo…

To není tak docela pravda. Než jsem se dostala do potíží, kolegové mě obdivovali a podporovali. Protože jsem říkala věci, o kterých samozřejmě dobře vědí i oni a které by chtěli říkat taky, kdyby se ovšem nebáli a nezvolili si tu jednodušší cestu. Chodili za mnou a říkali mi: „Cindy, to je skvělé, ty máš obrovskou odvahu, že tohle říkáš.“

A poté, co jste se dostala do problémů? Co říkali potom?

Pak už radši nic. Najednou jsem byla úplně sama. Jak se ale říká, čas je přítelem moudrosti. Dneska by to bylo jiné. Podporovalo by mě víc lidí jak na straně kolegů, tak na straně veřejnosti. Člověk se také vyvíjí a myslím si, že bych na to dnes šla trochu chytřeji a lépe se v těchto vodách pohybovala, nepodceňovala tolik mezilidské vztahy a celkově byla opatrnější na to, co a hlavně komu říkám. A než bych něco řekla, ještě lépe bych se připravila, prováděla pečlivější výzkum a argumentovala tak, abych byla srozumitelnější a nedávala munici nepřátelům.

Můžete uvést nějaký příklad?

Kritizovala jsem například Barrick Gold, což je příšerná firma. Chtěli získat kontrolu nad těžbou zlata a zničit menší doly v Tanzánii za pomoci špinavých zákulisních dohod. Barrick Gold udělali to, že šli do těchto menších dolů, zasypali je a pohřbili tamější dělníky zaživa. Tak jsem do toho samozřejmě v Kongresu tvrdě šlapala, ale nevěděla jsem, kdo sedí v představenstvu Barrick Gold. Můj kolega kongresman z Georgie jménem Andrew Young, který mimochodem pracoval jako velvyslanec USA při OSN! On byl přitom něco jako můj politický otec. Bylo pro mě obrovské zklamání, že by mohl být spojen s něčím takovým. Dnes bych si tyto věci více zjišťovala dopředu.

Jako třeba v případě saúdského prince, který nabídl po 11. září 2001 městu New York 10 milionů dolarů a Rudy Giuliani, tehdejší starosta, uspořádal velký protest, kde tyto peníze teatrálně odmítl. Tak jsem napsala dopis princi, že když nám chce pomoct, může dát ty peníze třeba černochům, různým charitám, komunitním organizacím a podobně. Vůbec jsem si neuvědomila, že je to divadlo a George W. Bush i jeho otec Bush starší s ním byli kamarádi. Byla jsem na začátku poněkud naivní, protože jsem tehdy ještě absolutně netušila o existenci skrytého státu a o tom, čeho jsou schopni a kde všude mají prsty, proti komu vlastně stojím.

Regenračné centrum

Kdy byla podle vás Amerika ukradena „skrytým státem“ a jeho reprezentanty, kteří ji řídí ze zákulisí namísto demokraticky zvolených politiků? V první části našeho povídání jste mluvila o tom, že fungovali v době Kennedyho. Máte tušení, kam až to sahá? Až ke vzniku soukromého bankovního kartelu Fed, nebo ještě dál?

To je těžké říct. Osoby uvnitř skrytého státu se postupem času obměňují. A jen někteří jsou vidět, třeba Donald Rumsfeld nebo Dick Cheney, které jsem jmenovala, ale to nejsou samozřejmě šéfové, jen reprezentanti, kteří plní úkoly. Ty, kdo jsou na vrcholu, neznáme. Chtělo by to udělat jednou pořádný výzkum. Zatím se to ale nezdá příliš reálné.

Zmínila jsem pár jmen (Cheney, Rumsfeld, Brzezinski, Kissinger…), ještě bych možná přidala další: Maurice Tempelsman. Tenhle byznysmen kontroloval v podstatě celou americkou politiku v Africe, je totiž šéfem největších amerických společností pro těžbu diamantů. (Napojený byl třeba od 90. let na Billa a Hillary Clintonovy.)

Se svým tehdejším kolegou z Demokratické strany a americkým prezidentem Billem Clintonem na snímku z roku 1999. Foto Profimedia
Se svým tehdejším kolegou z Demokratické strany a americkým prezidentem Billem Clintonem na snímku z roku 1999. Foto Profimedia

Takzvaná finanční krize v roce 2008, která byla uměle řízená a vyvolaná příliš rychlým nárůstem peněz v ekonomice, způsobila jistou obměnu pasažérů na palubě Titaniku. Vedlo to pouze k vytvoření silné vrstvy oligarchů, tak jako třeba při přechodu od Gorbačova k Jelcinovi v Sovětském svazu. Principy „fungování“ jsou stejné, ale tito noví reprezentanti skrytého státu jsou ještě daleko nelítostnější a bezohlednější než ti staří.

Nikdy jsem to takhle otevřeně a přímo neřekla, ale Spojené státy zabíjejí celé země. Když se podíváte, co se děje v Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, na Ukrajině, ale i v Somálsku a Súdánu, za tím vším stojí Amerika. Těch zemí, které USA zničily, je ale daleko víc.

Byznysmen Maurice Tempelsman kontroloval celou americkou politiku v Africe. Je totiž šéf největších amerických společností pro těžbu diamantů.

Proč to pořád dělají?

To je otázka, kterou si kladu také. Podezřívám je z toho, že to není jen kvůli ropě a nerostným surovinám. Snaží se rozeštvat nejen celý muslimský svět. Dřív se říkalo, že se Afričani vyžívají ve vzájemném zabíjení. Ale neříkalo se, že byly skoro všechny africké státy řízeně a úmyslně rozvraceny USA, ať už přímo, nebo pomocí podpory různých skupin, jedno jestli ve Rwandě, Ugandě, Kongu nebo v Somálsku. Teď se to samé děje v muslimských zemích a Američané říkají, že muslimy baví vzájemně se zabíjet. Otázka je, jak pořád lidé mohou omlouvat a ignorovat, co se děje.

Čím si to vysvětlujete?

Obávám se, že je to proto, že se to neděje přímo jim a na druhých lidech jim nezáleží. Dokud se mají dobře oni, mávnou rukou. Taková je podstata člověka: Někdo musí ublížit jemu, aby si všiml toho, že se ubližuje lidem.

Proč všichni mluví o nebezpečí ze strany Ruska, když největší nebezpečí přichází už minimálně 14 let ze strany USA? USA místo aby bojovaly proti Islámskému státu, jdou proti Sýrii a jejímu prezidentovi.

Musíte pochopit jednu věc. Generál Wesley Clark, který již dříve popsal, že americký plán na napadení a změny vlád v Iráku, Sýrii, Libyi, Somálsku či Súdánu existuje již od 90. let, řekl veřejně v rozhovoru pro CNN, že ISIS vytvořily USA, respektive jejich spojenci. USA bojují o ovládnutí Sýrie, nikoli proti Islámskému státu. A tím, že proti Islámskému státu bojuje Rusko, Američané v Sýrii bojují de facto proti Rusku, stejně jako na Ukrajině. Nikdy bych si nedokázala představit, že tohle jednou řeknu, ale jedinou nadějí na mír v současném světě je Rusko, a zejména jeho prezident Vladimir Putin.

Mimochodem, Peter Dale Scott si u amerického válčení všiml ještě jedné pozoruhodné věci – podíval se na vztah mezi místy amerických vojenských akcí, rozmístěním amerických vojáků a nárůstem obchodu s drogami. Jak možná víte, CIA financuje své tajné akce právě z obchodu s drogami.

Například bizarní stát Kosovo, který vznikl po americkém bombardování Srbska, má jednu z největších amerických vojenských základen v Evropě. Kosovo slouží jako překladiště drog z Afghánistánu. V Afghánistánu mnohonásobně vzrostl podíl tamějšího opia na celosvětovém obchodu s heroi­nem po americké invazi. Tohle máte na mysli?

Ano, přesně to mám na mysli. Ale je toho mnohem víc, materiálů k tomu je dnes již spousta.

Peter Dale Scott, který o tom také píše, mi velice pomohl podložit moje zjištění a podezření, která jsem ohledně fungování skrytého státu získávala během svého politického působení, a vytvořit jakousi akademickou výbavu a metodu práce, takže dokážu dnes spoustu věcí najít, vypátrat a ověřit sama. Jinými slovy, naučil mě dělat výzkum a to, kam se dívat.

Situace se nezlepšuje a skrytý stát se zřejmě podle toho, co sledujeme, nezastaví před ničím. Tímhle stylem přece musí dojít nejen ke zničení jiných států na světě, ale i samotných Spojených států. Všude na světě nenávidí USAv Rusku, v Číně,  Africe, stále víc i v Evropě. Jak dlouho to mohou Američané ještě ustát?

Samozřejmě. Není zrovna chytré aktivovat svoje přátele, aby vám pomohli, a pak je zradit. Mluvím o tom, jak například Německo pomáhalo Američanům v Iráku, Afghánistánu i na Ukrajině, a teď americká politika přímo smrtelně ohrožuje právě Německo. Spojené státy zřejmě také nakonec zažijí svoji barevnou revoluci.

„Spojené státy zabíjejí celé země. Když se podíváte, co se děje v Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, na Ukrajině, ale i v Somálsku a Súdánu, za tím vším stojí Amerika,” říká Cynthia McKinney, která řečnila i na protiválečném pochodu v Hollywoodu ku příležitosti pětiletého výročí americké invaze do Iráku. Foto Profimedia

Proč si myslíte, že takhle řádí zrovna USA? Proč si skrytý stát nevybral jako nástroj někoho jiného?

Spojené státy mají víc zdrojů než kterákoli jiná země na planetě.

Zbohatly hlavně po druhé světové válce, protože v USA a v bankách kartelu kolem Fedu ve Švýcarsku skončila většina zlata z Evropy. Ostatně bankéři financovali i tuto válku, na které více než solidně vydělali…(O tom ve svých článcích a knihách píše například Nikolaj Starikov; rozhovor se známým ruským spisovatelem si můžete přečíst zde)

To je pravda. Plní se ale pouze dlouhodobé plány jako Yiinonský plán nebo Projekt pro nové americké století, který vznikl původně jako think tank, jehož cílem bylo vypracovat strategii pro prosazení „americké globální vůdčí úlohy, která je dobrá pro Ameriku a pro svět“. Klíčový je i dlouhodobý plán USA, jak posílit vládu Spojených států a Izraele nad oblastí Blízkého východu. Když byl poprvé v roce 1996 zvolen premiérem Izraele Benjamin Netanjahu, vznikl dokument s názvem A Clean Break: Nová strategie pro zajištění Říše, který hovoří o tom, jakým způsobem postupovat. Za Clean Break stojí neokonzervativec Richard Perle z administrativy George Bushe ml., který se rovněž podílel na Projektu pro nové americké století, jenž má zajistit vůdčí úlohu USA ve světě. Poté, co byl George Bush vybrán jako prezident, záměrně neříkám zvolen, začali implementovat, co napsali.

Naznačujete, že Bush nebyl zvolen, ale vybrán? Znamená to, že skrytý stát manipuluje i volby?

Rozhodně! Vím to zcela přesně, protože zmanipuloval i moje dvoje volby. Ale zůstaňme teď u Bushe, který volby nevyhrál, ale přesto se stal prezidentem.

Myslíte?

To si nemyslím, to vím! Tenhle příběh popisuji v dokumentárním filmu z roku 2006 American Blackout, jenž zvítězil na festivalu v Sundance. Byla jsem totiž jediný, kdo to vyšetřoval a kdo se tím, co se tehdy stalo, pořádně zabýval. Víte, co je zajímavé? Že se ke mně nepřipojili ani kolegové z Demokratické strany, jejíž kandidát Al Gore měl volby regulérně vyhrát. Oni to prostě nechali být, i když vypadali, že proti tomu budou bojovat. Bylo to jen naoko. Stál za tím samozřejmě skrytý stát.

Byla to obrovská práce, ale stálo to za to. Když se podíváte na počet hlasů, ty na Floridě se z rozhodnutí soudu vůbec nepočítaly. Republikánská strana navíc pět měsíců před volbami nařídila vyškrtnout několik tisíc jmen ze seznamu registrovaných voličů s odůvodněním, že tito lidé spáchali trestný čin. V celé řadě států USA totiž platí zákon, který občanům usvědčeným z trestného činu upírá právo volit. S republikány spojená firma pak „omylem“ vymazala desetitisíce běžných voličů, převážně Afroameričanů, kteří volí demokraty. Na počítači se seznamem voličů nakonec bylo o 60 900 hlasů méně, než mělo. Byl to kompletní podvod.

Mimochodem, Gore měl žádat, ale nežádal o přepočítání hlasů na celé Floridě a v celé zemi, protože s hlasy černochů se masivně podvádělo, například u nás v Georgii jsme měli stejnou situaci jako na Floridě.

Ve svém projevu na konferenci Dialog civilizací jste zmínila obrovskou chudobu ve svém domovském státě, Georgii, už když jste nastupovala do Kongresu, což bylo v 90. letech. V médiích se pořád mluví o americkém snu, rostoucí ekonomice a světlých zítřcích v USA. Jaká je podle vás americká realita dnes?

Lidé byli ožebračeni. Už téměř vymizela střední třída, na které dřívější Amerika stála. Osoby, které organizovaly ožebračování lidí v Rusku v 90. letech, během Jelcinovy éry, jsou ti stejní lidé, kteří ožebračili později Američany.

Můžete být konkrétnější?

Tihle lidé mají jména, ale ta v tuto chvíli nejsou až tak podstatná. Obecně jsou to oligarchové, kteří dnes vládnou Spojeným státům. Samozřejmě je třeba dodat, že mezi těmi, kteří ožebračili Rusy, byli i ruští oligarchové, ale to by tehdy nebylo možné, kdyby neměli úzké vazby na ty ve Spojených státech. Bylo to vždy propojeno. Strategie za Gorbačovových a Jelcinových let byla udělat lidi v Rusku tak chudými, že budou moct snáze skoupit ruský majetek a zdroje. To se jim částečně podařilo, proto jsou teď vzteky bez sebe z toho, že se jim postavil Vladimir Putin, a snaží se je od těchto zdrojů odstřihnout. Hlavním cílem všech těch manévrů je totiž Rusko.

Tohle dělají i s Amerikou, jenže tam to mají mnohem jednodušší, celý Kongres jim jde na ruku. Je to to jedno procento, které vlastní celou Ameriku a víc než zbylých 99 procent dohromady.

Jak lidé svoje chudnutí snášejí?

Došlo to tak daleko, že bylo Američanům řečeno, že si musejí převařovat vodu. Infrastruktura je tak špatná, že voda není upravená. Vše se hroutí, nejsou peníze. Lidi umírají zimou, protože nemají na topení. Tohle je obvyklé jinde ve světě, ale v Americe? Je těžké to kvantifikovat, ale oficiální vládní statistiky jsou zfalšované – jak ty, co se týkají HDP a růstu ekonomiky, tak ty o nezaměstnanosti a počtu chudých lidí. Když chcete přesnější statistiky, musíte se podívat třeba na ty od ekonoma Johna Williamse – říká jim shaddow stats neboli stínové statistiky. Realita je mnohem horší než obrázek, který podávají média. To se skutečností nemá nic společného.

Nebojíte se revoluce nebo celonárodního povstání? 

Amerika potřebuje revoluci.

Každý Američan má ale doma pušku, to by nemuselo dobře skončit.

Toho se nebojím. Horší než teď to být nemůže. Americká vláda a její agenti denně zabíjejí neozbrojené lidi na ulicích, například černochy. I ženy.

To jako vážně?

Podle nedávné studie je počet neozbrojených mužů a žen, kteří byli zabiti policií jen během prvního týdne v září 2014, větší než počet policistů, kteří jsou zabiti za rok. Jediný týden! Policisté zabíjejí hlavně černochy a Latinoameričany. Každých 28 hodin je zastřelený neozbrojený černoch, buď ochrankou, nebo policií. Tohle bylo před dvěma lety, teď je to ještě horší a stále se to zrychluje.

Foto WPF

A důvod?

Rasismus. Vždycky tady byl. Hlas Ameriky v České republice vám tohle neřekne, to je jasné. (směje se)

My máme odmala zafixováno, že jsou USA nejsvobodnější zemí na světě. Když se ale někdy něco v USA semele, bude to zřejmě krvavé, i vzhledem k počtu zbraní mezi lidmi. Toho se nebojíte?

Cokoli se stane, stane se kvůli vládě. Zabývám se zločiny americké vlády vůči vlastním obyvatelům. Nedávno jela žena se svou kamarádkou autem. Policisté je zatkli a poté šikanovali. Strčili ženě její ruku do vlastní vagíny a do zadku. Víte, co provedla? Vyhodila cigaretu z okýnka. A podotýkám, že tohle byly bělošky. Tenhle stát totálně zešílel, ale opravdu.

Strategie za Jelcinových let byla udělat lidi v Rusku tak chudými, že budou oligarchové, kteří dnes vládnou USA, moct skoupit ruský majetek za hubičku.

Přijde mi, že americká mentalita je poněkud agresivnější a válek chtivější, než je v jiných končinách světa, třeba v Evropě, zvykem. Kamarád mi říkal, že když my Češi sledujeme třeba americký akční film, bereme to jako film, ale Američan tomu věří. Může být tohle důvod?

Nevím, jestli Američané věří třeba filmu Rambo, ale Hollywood ovládá propagandu dokonale, to je fakt. A úplně nejlépe mu jde propaganda nenávisti. Důsledkem může být to, že USA, respektive skrytý stát, vytváří populaci, která nesnáší ostatní lidi a nadřazuje se nad ně. To, co se podle mě stalo, je, že jsme tak zaneprázdněni nenáviděním jeden druhého, že nevěnujeme pozornost tomu, co dělá a jak funguje skrytý stát. Podle mě jediná strategie, jak porazit skrytý stát, je ta, že jeden druhého přestaneme nenávidět a začneme se mít rádi. A to je to, co jsem začala dělat a snažím se praktikovat. Jiná obrana podle mě není.

Svět míří z velké části kvůli politice USA k průšvihu. Vidíte naději na zlepšení a zastavení tohoto šílenství?

To se nezlepší, dokud nepřevezmou odpovědnost obyvatelé Spojených států amerických a nezmění to oni. Jedině lidé ve Spojených státech mají možnost to zastavit, pokud se tedy nenajde někdo jiný, kdo by zastavil Američany. Například Rusko a Čína udělaly skvělou práci v tom, že zpomalily skrytý stát a jeho nástroj, USA, a odhalily, o co mu doopravdy jde. Fakt, že se jim podařilo je zpomalit a přibrzdit, poskytl americkým lidem trochu času, aby se zorganizovali. Otázka je, jestli to bude stačit a jestli to bude mírnější cestou, nebo nikoli.

Není už šílený samotný fakt, že zrovna Rusko a Čína se snaží zachránit mír proti „nejdemokratičtější“ zemi světa?

Pouze to ukazuje skutečnost, že Amerika nikdy nebyla nejdemokratičtější země na světě. Tahle lež je už příliš zjevná na to, aby ji bylo možné ignorovat. O co bych požádala vaše čtenáře, je, aby se soustředili na svou vlastní realitu a poslouchali, co je jim médii a autoritami říkáno. A pak si to porovnali. Nebude to sedět. Ignorance není síla a válka není mír.

Tento text vyšel v aktuálním čísle Šifry. Již základní obsah na www.casopis-sifra.cz, ke kterému má každý přístup zdarma, je nabitý informacemi, zajímavostmi, komentáři, videi nebo glosami, ale až tištěný časopis či jeho elektronická verze, kterou si můžete pohodlně listovat a číst na displeji PC, mobilu či tabletu, nabízí ty pravé poklady – nové informace, reportáže, rozhovory jako tento, pravidelné rubriky, analýzy, seriály a mnoho dalšího exkluzivního čtení a původních materiálů. Zakoupením časopisu (tištěná verze bez placení poštovného a dopravy, tedy za skvělých 59 Kč nebo 2,40 EUR, Vám přijde až domů do schránky v Česku i na Slovensku) či objednáním předplatného přispějete jak na vydávání jedinečného časopisu, který píše necenzurovaně o věcech, které hlavní média zásadně nezveřejňují, tak i na provoz tohoto webu.

Regenračné centrum

Zakoupením elektronického předplatného získáte roční (499 Kč) či půlroční přístup (260 Kč) ke všem číslům časopisu, která již vyšla, a k nim vám neustále budou přibývat nová čísla tak, jak budou vycházet. Kompletní Šifrotéku můžete objednávat zde.

Milan Vidlák, šéfredaktor časopisu Šifra