Nadšení z budování americké vojenské základny, která je má v případě nebezpečí ochránit před Ruskem, Polákům příliš dlouho nevydrželo. Alespoň těm, kteří bydlí v okolí obce Powidz nedaleko Poznaně, kde se základna začíná stavět.

Místní obyvatelé jsou tak naštvaní, že se na polských serverech začínají objevovat články o tom, že začíná klíčit „vzpoura“. A to se tu chystá pouze sklad a pořádně začít by se mělo až v létě, což v březnu slavnostně oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Hangárový komplex pro skladování amerických obrněných vozidel, střeliva a zbraní totiž formálně spadá pod Severoatlantickou alianci. Fakticky je ale NATO americké, neboť Američané nejvíce investují do zbrojení a mají nejsilnější armádu. Ostatní státy jsou de facto křovím či sparringpartnery, kteří pouze podporují americkou zahraniční politiku a pomáhají v amerických válkách, které často ani nepotřebují mandát OSN a s mezinárodním právem si taky hlavu nelámou.

Regenračné centrum

Poláci mají dlouhodobě problematické vztahy s Ruskem kvůli událostem, jako je masakr polských důstojníků, válečných zajatců a příslušníků inteligence v ruské vesnici Katyň, a to v neobvykle masovém a krutém měřítku. Uvádí se 15 000 až 28 000 obětí.

Je pochopitelné, že Poláci stále cítí averzi, která se jim ještě umocnila havárií letadla s prezidentem Kaczynským a další významnou částí polské elity, když letěli v roce 2010 uctít u příležitosti 70. výročí památku obětí Katyňského masakru do nedalekého Smolensku. Dodnes se pořádně neví, co se přesně odehrálo, v Polsku se objevují například názory, že šlo o politickou vraždu, ve které mají prsty opět Rusové. Tato teorie bývá označována jako konspirační, ale v souvislosti se smrtí polské elity se nabízí otázka, jak je možné, že tolik vysokých představitelů státu letělo v jednom letadle, když to protokol přísně zakazuje, právě kvůli riziku nehody…

Jisté je pouze to, že Poláci Rusy nesnáší. Jenže, jak již bývá zvykem, pod vlivem emocí nedělají lidé dobrá rozhodnutí. Oč víc jsou totiž Poláci vzteklí na Rusy, o to víc podlézají Američanům v naivní představě, že budou ochráněni a v případě potřeby jim bude pomoženo.

Zapomínají, že supervelmoci sledují vlastní zájmy a ohledy na ostatní nepatří mezi jejich silné stránky a nechat dobrovolně vstoupit na vlastní půdu cizí armádu se může zle nevyplatit.

A tak sotva se pustili Američané do budování své základny v Polsku, objevily se první  problémy. Obyvatelé Powidze si stěžují, že Američané, kterých je tam asi tisíc a kteří pracují na budování projektu, se chovají „jako sarančata“. Server Wiadomosci napsal, že vůči Američanům roste averze a vzniká napětí, které vyústilo již k několika potyčkám. Armáda vysekala obrovské plochy lesů, těžké dopravní transporty blokují místní silnice, neplatí daně a kanalizační systém nezvládá zvýšený nápor. „V chráněném území evropského významu Natura 2000 zatím vykáceli 38 hektarů lesa a na dalších sto hektarů se ještě chystají. Stromy, na kterých hnízdilo cenné ptactvo, včetně čápa černého, padají jeden po druhém jako mouchy. Turisty oblíbená rekreační oblast v okolí Powidzkého jezera se mění v trosky,” napsal portál Natemat.pl.

Jistý pan Lukasz, člen místní samosprávy, si v médiích postěžoval, že neuplyne ani týden bez skandálů, dopravních nehod a stížností místních na Američany u starosty. Když americký vojenský konvoj nedávno nezvládl zatáčku a zboural jednomu ze zdejších občanů plot, viník se ani neomluvil. Když pak popíjel pivo v místním baru, skupinka místních ho dopadla a uštědřila mu pár výchovných políčků.

V obci již vzniklo pět barů s americkými hamburgery a živnost si otevřelo 20 taxikářů, ale zatím to prý vypadá spíš na ztráty. Obec Powidz požádala stát o kompenzaci ve výši 14 milionů zlotých, což je v přepočtu 84 milionů korun, a také o příspěvek na rozšíření kanalizace, která už teď nestačí. Teď je v obci 1000 Američanů, ale za dva roky, po dokončení skladu za 6 miliard korun, to má být jednou tolik, a to bez započtení rodin vojáků.

Pokud se situace neuklidní, ale problémy se budou stupňovat, Poláci s tím nic neudělají. Je jednoduché cizí armádu do země pustit, ale téměř nemožné se jí zbavit, pokud nebude chtít sama odejít. A to obvykle nechce, stačí se rozhlédnout po světě. Poláci se budou moci jenom modlit, aby se Američané, kteří často nerozlišují mezi svým a cizím, nerozhodli, že jim například vylepší demokracii. Ve srovnání s tím, jaká spoušť zůstává v Američany „demokratizovaných“ zemích, je nějaký vykácený přírodní park a ucpaná kanalizace nepodstatným detailem. A hlavně, armáda je vždycky nejsilnější argument, proč poslouchat. Jinak se může rychle přihodit nějaký ten převrat.

Regenračné centrum

Mysleli Poláci ve své naštvanosti na Rusy i na tohle?

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra