O násilí, jež provázelo katalánské referendum a všeobecné kontroverzi celého tématu, se napsalo v krátké době hodně. Server Politico ovšem naznačil, že nepravděpodobným vítězem celé aféry může být, ano, přesně tak, kdo jiný než Moskva.

Prostřednictvím trollů a botů prý Moskva šíří falešné zprávy a polopravdy o legitimitě referenda i dalších aspektech této celé geopolitické šarády. Přesněji řečeno se ukázalo prstem jak na zpravodajské weby či agentury, jež se těší veřejné či neveřejné podpoře ruské vlády, tak na automaticky vytvořené účty na sociálních sítích (boty). Účelem mělo být klasické protlačování dezinformací i zcela vymyšlených zpráv o katalánském referendu.

Tvrzení se opírá o studii think-tanku zvaného Atlantická rada. Cílem podle ní má být podpora nezávislosti Katalánska a diskreditace španělské vlády. Rada považuje, stejně jako španělská vláda, referendum za nelegální. Rusko se tak podle mnohých obvinění podílelo jak na zvolení Donalda Trumpa (o čemž se hovoří dodnes) v USA, tak i na volbách ve Francii, kde podporovalo Le Penovou.

Podle deníku El Pais z Madridu, který studie Atlantické rady cituje, obvinění vůči Rusku zahrnuje například vládní sponzorování světoznámé televize Russia Today (RT), která prostřednictvím svého španělského ústředí měla šířit dezinformaci o referendu. Dále obviňuje zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který se podle ní stal „mezinárodním agitátorem katalánské krize, sdílejícím názory a polopravdy, jako by jednalo o pravé zprávy“. Další obvinění zahrnovala boty šířící ruskou propagandu i tweety Juliana Assange.

Nejmenovaný dlouholetý španělský státník, jak uvádí izraelský server Haaretz, serveru Politico pověděl, že sice neviděl žádný přímý důkaz ruského vlivu na nedělní referendum, ale zároveň tuto možnost nevylučuje.

Zcela zarážející je ale postoj vůči referendu ze strany některých státníků a Evropské unie. Jak se může někomu jevit násilné potlačování poklidného hlasování o tom, co občané chtějí, jako správné a demokratické řešení problému? Zdá se navíc, že mezinárodně uznané právo na sebeurčení mají k dispozici jen některé země a demokratičnost se nepřestává měřit dvojím metrem. Čím si například takové Kosovo zaslouží nezávislost více než Katalánci, kteří o ni aktivně usilují již řadu let?

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Jan Petrák, časopis Šifra

Zdroj: https://www.haaretz.com/world-news/europe/1.815112