Globální dluhopisová bublina se od roku 2008 zvýšila o astronomických 20 bilionů dolarů, což znamená, že dosahuje celkové částky přes 100 bilionů dolarů, tedy pokud ovšem nepočítáme 555 bilionů dolarů ve finančních derivátech. Těchto cirka půl trilionu dolarů představuje více než sedminásobek světového HDP a je to desetkrát víc, než kolik dosahoval trh s těmito toxickými produkty v roce 2008, který odstartoval tehdejší finanční krizi.
Ve zprávách sice už před několika lety říkali, že krize skončila, Amerika se zotavuje a ekonomika jde nahoru, ale nevím nevím. Tento způsob řešení, který připomíná gamblera, jenž prohrává celý večer v kasinu a rozhodne se svoji prekérní situaci zlepšit tím, že si půjčí a vše vsadí na jednu kartu, zdá se mi poněkud nešťastným.
Svět je zkrátka zamořený dluhem. Zatracované Řecko se oproti celkovému stavu ekonomiky jeví jako ten nejmenší problém.
Není také divu, když uvážíme, jak celý bankovní systém funguje. Výborně ho popsal třeba G. Edward Griffin, autor knihy Nestvůra z Jekkyll Island, která popisuje vznik a fungování bankovního kartelu kolem Federálního rezervního systému neboli amerického Fedu, jenž tvoří jádro západního finančního systému.
„Systém je totiž založen na symbióze vlády a Fedu. To je základ. Proto je často ministr financí z Fedu nebo z banky, která ho tvoří. Nejprve jsou v bance, pak jdou do vlády, není mezi tím rozdíl. Ale v zásadě je dominantní banka, ta vytváří peníze.
Když vláda potřebuje peníze, protože utrácí jak opilý námořník, má dvě možnosti. První je zvýšit daně, ale to udělat nechtějí, protože chtějí být znovu zvoleni. Takže si musejí půjčit. A od koho? Dříve bylo zvykem, že si půjčovali od lidí, jako jsme my, protože vládní dluhopisy byly dobrá investice. Půjčovali si i od institucí jako stavební spořitelny, pojišťovny, půjčovali si od jiných vlád. Když jsem kdysi psal první verzi knihy, půjčovali si takto 93 % peněz. Od lidí a firem, kteří si mysleli, že jde o dobrou investici. Dnes už si lidé nemyslí, že jde o dobrou investici, a je to přesně naopak – skoro všechno si vlády půjčují od Fedu. A kde ty peníze vezme Fed? A jsme zpátky u podvodu, o kterém jsme mluvili – prostě napsali šek a ty peníze vytvořili na počítači,“ říká Griffin a dodává:
„Peníze, které takhle napsali na obrazovku monitoru, půjčí Fed vládě za úroky. A když přijde čas, kdy vláda musí Fedu úrok zaplatit, logicky na něj nemá žádné peníze. Potřebuje víc peněz. A tak se vrátí do Fedu (nebo do jedné z bank, které Fed tvoří) a půjčí si na to. A tak to jde stále dokola – nejprve zaplatí nejstarší půjčku, pak si půjčí na další a dluh roste neuvěřitelným způsobem. Tento systém funguje ve všech zemích. A právě proto jsou všechny země v problémech.“
Může tohle dobře skončit?
