„To, co se děje nyní na Ukrajině, je plivnutím do tváře Ukrajincům. Ukrajina je řízena z vnějšku. Ostatně třeba Michaila Saakašviliho dosadily do role oděského gubernátora Spojené státy americké,“ odpověděl na každoročně konané tiskové konferenci v Kremlu, které se letos účastnilo 1400 novinářů z Ruska i zahraničí, ruský prezident Vladimir Putin na jeden z novinářských dotazů, který mířil na nejnovější ostudu politických představitelů Ukrajiny, když se pohádali na schůzi o to, kdo je větší zloděj.
„Nejen že vás budeme řídit, ale pošleme vám přímo i lidi, kteří vás budou řídit, do významných funkcí. Jiné státy si dokážou vládnout samy, ale vy to nedokážete. Vy nejste schopni najít ze 40 milionů lidí pět slušných řídících pracovníků. Takový vzkaz dostali Ukrajinci od Američanů, kteří řídí ukrajinské finance a řadu dalších oblastí. Jak jsem řekl, je to plivnutí do tváře ukrajinského národa,“ narážel na to, že významné posty ukořistili kromě bývalého gruzínského prezidenta Saakašviliho i další figury s vazbami na USA – například ministryně financí ještě nedávno pracovala pro americký hedgeový fond Horizon Capital, jenž úzce spolupracuje s americkou rozvojovou agenturou USAID; ta proslula například podněcováním takzvaných „barevných“ revolucí po světě, včetně slavné oranžové na Ukrajině.
Putin zároveň varoval Ukrajince, které považuje za „bratrský národ“, že se výrazně zhorší jejich ekonomická spolupráce s Ruskem. „Od prvního ledna předpokládáme zhoršení ekonomických vztahů, protože s Ukrajinou nebudeme počítat jako s členem Společenství nezávislých států.“
Od nového roku totiž začne platit dohoda mezi Ukrajinou a Evropskou unií o zóně volného obchodu. Ta, kterou na konci roku 2013 odmítl podepsat ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a spustil tím události, jež vedly k jeho násilného svržení. Od té doby to jde s Ukrajinou strmě z kopce. Tedy ne že by si předtím mohla nějak vyskakovat…
Vladimir Putin se na tiskové konferenci dotkl celé řady témat, od tureckého sestřelení ruského bombardéru po nepříjemné otázky ohledně stavu ruské ekonomiky.
„Co se týče konfliktu, který vznikl – domníváme se, že akce tureckých úřadů, co se týče našeho letadla, které sestřelili, to není akt přátelství, ale nepřátelství. Kdyby to byla nešťastná náhoda, jak jsme potom z turecké strany slyšeli… Co se dělá v takových případech? Vždyť zahynuli lidé. Měli zvednout sluchátko a vysvětlit to. Místo toho běželi do Bruselu a křičeli ,pomozte nám´. Jestli se někdo z tureckého vedení rozhodl Američanům lízat ono místo, nevím,“ prohlásil prezident.
Jedna z novinářek se zase ptala na to, jak se mají lidi při současných ekonomických problémech uživit a nebýt dlužni například bytovému družstvu, za elektřinu a plyn, jak poplatit všechny věci a přežít. „To znepokojuje miliony našich lidí. To je velmi palčivá otázka, tarify a výdaje rodin, příjmy důchodců. Příští rok se zvednou penze o 4 %. Budeme se dívat na to, co se bude dít v hospodářství, a vycházet z reality. Nemůžeme rozbořit rozpočet, to by bylo hůř všem. Legislativa počítá s tím, že bude stát poskytovat dotace potřebným rodinám. To záleží na obcích. Je třeba pozorně sledovat řídící společnosti a zdokonalovat systém. Tato otázka má velmi daleko k vyřešení, ale úřady musí lépe fungovat.“
V této chvíli už ale ruského prezidenta přerušila aktivní moderátorka stanice ČT24, která vysílala přímý přenos, a využila Putinových slov k tomu, aby dala ihned po této větě slovo odborníkovi z Institutu mezinárodních vztahů FSV UK Janu Šírovi. Společně pak divákům připomněli a zdůraznili, jak strašně je v Rusku zle. Takovou příležitost si zkrátka ČT nemohla nechat ujít.
A tak tiskovku vypnuli (ta byla od této chvíle k vidění alespoň na webu ČT24) a začala klasická masírka.
Pan Šír, aby si zřejmě zasloužil své minuty v éteru, radši blábolil o tom, kterak „Erdogan Putinovi uštědřil lekci sestřelením bombardéru“, jak „emotivní“ a ostrá reakce Rusů vypovídá o jejich mentalitě a podobné perly.
Ale to už by bylo nošením dříví na Kavčí hory. Po zkušenosti s rokem 2014, kdy ČT právě ve chvíli, kdy Vladimír Putin mluvil v přímém přenosu o pozadí celého ukrajinského puče a o složení tzv. opozice, jež byla vycvičena na Západě, aby provedla „revoluci“ (stejně jako to bylo v plánu v Sýrii), překlad náhle vypadl a čeští diváci mohli dlouhé minuty sledovat pouze řeč Vladimíra Putina bez překladu, můžeme být rádi, že přenos běžel bez výpadků aspoň na internetu. A tak kdo chtěl, mohl si z otázek a odpovědí udělat svůj názor a úsudek sám, což není v dnešní době jev tak úplně samozřejmý.
Novináři se prezidenta zeptali i na vyšetřování vraždy Borise Němcova („Co se týče trestného činu vůči Borisi Němcovi, znal jsem ho velice dlouho, měl jinou cestu politického boje, ale já jsem si na to zvykl. A to, že s ním v některých věcech nesouhlasím, neznamená, že ho kvůli tomu musíme zabíjet“), útoky na novináře či Putinovu rodinu nebo vztah s čečenským bossem Ramzanem Kadyrovem.
Být na místě českých mainstreamových novinářů, příliš bych se do těch ruských nenavážel.
